Nové časopisecké články v knihovně VÚBP - 2024/12

Bezpečnost a hygiena práce - č. 12 (2024)

DANDOVÁ, EVA: Problémy praxe s výpovědí ze zdravotních důvodů

• anotace: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.
• klíčová slova: výpovědi - posudky lékařské - zaměstnavatelé

JOUZA, LADISLAV: Pracovní řád a bezpečnostní předpisy

• anotace: Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt, upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu, nejedná se o právní jednání. Pracovní řád je nutno rozlišovat od vnitřního předpisu, který zaměstnavatel může vydat podle § 305 ZP. Vnitřní předpis zakládá práva a nároky zaměstnanců (nikoliv povinnosti). Práva (nároky) v něm jednostranně stanovené zaměstnavatelem jsou vymahatelné a uplatnitelné u soudu, jako ostatní pracovněprávní nároky uvedené např. v zákoníku práce. Další rozdíl mezi oběma předpisy zaměstnavatele spočívá v tom, že pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má značný význam, neboť může upravovat pravidla v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
• klíčová slova: řády pracovní - předpisy bezpečnostní - předpisy vnitřní - zaměstnavatelé - zákoník práce

DANDOVÁ, EVA: Valorizace rent v roce 2025

• anotace: Je pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.
• klíčová slova: neschopnost pracovní - úrazy pádem - nemoci z povolání - náhrady - ztráta na výdělku

VALA, JIŘÍ: Fyzicky a psychicky náročné stavebnictví

• anotace: Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.
• klíčová slova: stavebnictví - úrazy pracovní - rizika pracovní - rizika psychosociální - zátěž pracovní - zdraví duševní - onemocnění muskuloskeletální

ŽÁKOVÁ, DANA: Karta BOZP pro profesi: Obsluha lanové dráhy (lyžařského vleku)

• anotace: Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku). Karta BOZP poskytuje ucelený přehled pracovních činností, požadované kvalifikační požadavky, relevantní mimořádné události a bezpečnostní opatření jim předcházející, rizikové faktory a doporučené OOPP.
• klíčová slova: vleky - obsluha - karta BOZP - činnosti pracovní - rizika pracovní - faktory rizikové - opatření bezpečnostní - OOPP

 

Fórum sociální politiky - č. 3 (2024)

DONÉEOVÁ, HANA: Vztah sociální pracovník‒klient v azylových domech v Jihočeském kraji

• anotace: Článek se zabývá vztahem sociálních pracovníků vybraných azylových domů v Jihočeském kraji České republiky s jejich klienty a poukazuje na možné etické problémy ve vztahu sociálních pracovníků a jejich klientů. Sociální pracovníci jakožto profesionálové pomáhají klientům v rámci praxe se znovuzačleněním do společnosti. K naplnění tohoto cíle je nezbytné, aby byl mezi nimi vztah na profesionální úrovni, tj. musí mít jasně vymezené hranice. V předložené pilotážní studii jsou charakteristiky vztahu představeny v kontextu složitosti respektování profesních hranic ve vztahu mezi sociálními pracovníky a jejich klienty ve vybraných azylových domech. Výzkumný vzorek pilotážní studie tvořilo 10 sociálních pracovníků působících v azylových domech v Jihočeském kraji. Sběr dat probíhal prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Analýza dat byla provedena otevřeným kódováním a výsledky byly uspořádány do souvislého textu na základě těchto dvou kategorií: ,,Reflexe vztahu sociálního pracovníka s klienty” a ,,Reflexe sympatií a antipatií sociálních pracovníků ve vztahu ke klientům”. Studie přináší kritické zhodnocení vztahu sociálního pracovníka a klienta v kontextu etických dilemat, která mohou v jejich vztahu nastat. Vzhledem k povaze výzkumného vzorku byla nejčastěji zjištěna tato etická dilemata: kontrola vs. pomoc, intimní vztah, osobní otevřenost vůči klientovi, sympatie sociálního pracovníka k osobě klienta, antipatie související s agresivitou klienta.
• klíčová slova: pracovníci sociální - klienti - domy azylové - Jihočeský kraj - vztahy mezilidské - vztahy pracovní - interakce - aspekty sociální

 

Hygiéne et Sécurité du Travail - č. 276 (2024)

TIHAY, DAVID: Prévention des collisions engins-piétons : quelle place pour les systèmes d’avertissement ou d’évitement de collision?  Prevence srážek mezi vozidly a chodci: úloha výstražných systémů a systémů pro předcházení srážkám

• anotace: : Systémy detekce srážky vozidla s chodcem jsou založeny na neustále se vyvíjejících technologiích. Tento článek nabízí lepší pochopení úlohy těchto systémů v celkovém přístupu k prevenci tohoto rizika. Je určen výrobcům detekčních zařízení, výrobcům strojů, integrátorům detekčních zařízení, jakož i koncovým uživatelům pro implementaci zvolené techniky, a to připomenutím hlavních regulačních požadavků a upozorněním na limity těchto zařízení a důsledky jejich používání z hlediska bezpečnosti práce.
• klíčová slova: vozidla - chodci - kolize - nehody - detekce - systémy výstražné

SCHIFFER, CARSTEN: Disparités de genre en santé et sécurité : comment les femmes sapeurs-pompiers sont défavorisées en matière de vêtements de protection  Genderové rozdíly v oblasti zdraví a bezpečnosti: jak jsou ženy hasičky znevýhodněny, pokud jde o ochranné oděvy

• anotace: Vybavení, které nosí hasiči, je přizpůsobeno především mužskému typu postavy. Často však chybí informace, které by umožnily navrhnout vybavení přizpůsobené pohlaví uživatele. Kromě toho jsou používané antropometrické údaje často zastaralé.
• klíčová slova: hasiči - ženy - pohlaví - oděvy ochranné

HÉRY, MICHEL: L'avenir des compétences et des emplois verts en Europe en 2050 : scénario et implications politiques, conséquences pour la prévention des risques professionnels Budoucnost dovedností a zelených pracovních míst v Evropě v roce 2050: scénář a politické důsledky, důsledky pro prevenci pracovních rizik

• anotace: V rámci evropských politik v oblasti výzkumu a inovací iniciuje Evropská komise prognostické studie s cílem orientovat se v budoucích potřebách a určit společné priority. INRS byl požádán, aby se spolu s dalšími evropskými odborníky podílel na prognostické studii věnované dovednostem a zeleným pracovním místům v Evropě do roku 2050.
• klíčová slova: místa pracovní zelená - ekonomika zelená - dovednosti - prognózy - Evropa

DARNE, CHRISTIAN: Recherche en santé au travail : prise en compte du sexe dans les études de toxicologie Výzkum zdraví při práci: zohlednění pohlaví v toxikologických studiích

• anotace: Rozdíly mezi muži a ženami jsou dnes mediálním a společenským tématem. Zohlednění genderu v biomedicínském nebo pracovně-zdravotním výzkumu je sice nutností, ale je třeba zdůraznit, že není novinkou, ale nepochybně vyžaduje komunikaci o tom, co se provádí, jak se k těmto tématům přistupuje a také jaká jsou omezení a limity. Tento článek uvádí některé údaje o těchto různých aspektech.
• klíčová slova: pohlaví - ženy - muži - ochrana zdraví - výzkumy

GENEVÉS, VALÉRIE: Équipements de protection individuelle : le dernier rempart contre les risques: dossier Osobní ochranné prostředky: poslední linie obrany proti rizikům

• anotace: Aby se snížily dopady práce na zdraví zaměstnanců, je prevence pracovních rizik založena na hodnocení rizik. Během tohoto procesu zaměstnavatel analyzuje každou pracovní situaci a pro každou z nich určí prostředky ochrany (kolektivní nebo individuální) k ochraně zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců. Podle obecných zásad prevence se vždy upřednostňuje kolektivní ochrana. Může však být obtížné nebo dokonce nemožné ji realizovat, v takovém případě se stává nezbytnou individuální ochrana. Existuje několik rodin osobních ochranných prostředků. Některé rodiny OOPP jsou rozebrány v této sérii, která se zabývá také otázkou akceptace ochranných prostředků pracovníky. Zaměřuje se také na úlohu nového fyzického pomocného prostředku - exoskeletu, a klade si oprávněnou otázku, zda patří do rodiny osobních ochranných prostředků?
• klíčová slova: OOPP - prostředky ochranné - exoskeletony

SAUVÉ, JEAN-FRANCOIS: Exposition professionnelle aux substances chimiques et biologiques dans les territoires d’outre-mer : analyse des données de la base Colchic Pracovní expozice chemickým a biologickým látkám v zámořských územích: analýza údajů z databáze Colchic

• anotace: Ve francouzských zámořských územích (zámořské departementy a regiony - Drom a zámořské obce - Com) žije přibližně 2,5 milionu Francouzů. O profesní expozici zaměstnanců, kteří zde pracují, je však k dispozici jen málo informací. Přesto bylo od roku 1987 v databázi Colchic zaznamenáno více než 13 000 výsledků spojených s měřením expozice chemickým látkám nebo biologickým činitelům na pracovišti ze zámořských území. Tento článek představuje popis údajů o expozici chemickým látkám zaznamenaných v této databázi.
• klíčová slova: látky biologické - látky chemické - expozice pracovníků - měření - databáze - Francie

MONNIER, HUBERT: Réduction du risque HAP pour les procédés de traitement thermique : application à la cémentation gazeuse basse pression Snížení rizika polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) při tepelném zpracování: aplikace na cementaci nízkotlakým plynem

• anotace: S cílem omezit expozici obsluhy chemickým látkám při nízkotlaké cementaci plynu, zejména v důsledku emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), z nichž některé jsou karcinogenní, provedl INRS studii, do níž se zapojilo několik vědeckých laboratoří Lotrinské univerzity. Tento článek představuje hlavní výsledky.
• klíčová slova: uhlovodíky polycyklické - uhlovodíky aromatické - zpracování tepelné - expozice profesionální - ochrana zdraví

 

Chemagazín - č. 6 (2024)

Vědci hledají řešení, jak efektivně sdílet informace o závažných haváriích

• anotace: V Česku chybí pokročilé nástroje, jak se efektivně poučit ze závažných havárií. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Vysokého učení technického v Brně se proto v novém projektu zaměřili na návrh komplexního systému, který by podnikům a dalším zainteresovaným subjektům umožnil snáze komunikovat zkušenosti ze závažných havárií s účastí nebezpečné chemické látky nebo směsi.
• klíčová slova: havárie závažné - havárie průmyslové - sdílení informací - projekty

KREJČOVÁ, A.: Regulace látek PFAS z pohledu Svazu chemického průmyslu ČR

• anotace: Látky PFAS (per- a polyfl uoralkylované látky) je skupina několika tisíc syntetických chemických látek. Tyto látky mají rozsáhlé použití, jako jsou impregnace textilu, maziva, chladiva, výrobní technologie, elektronika, stavebnictví, hasicí pěny, obaly potravin a další. Látky PFAS a produkty jejich rozkladu jsou perzistentní a mohou dlouhodobě přetrvávat v podzemní vodě, povrchové vodě a půdě a dostávat se do potravinového řetězce. Některé látky PFAS jsou i toxické a/nebo bioakumulativní, mobilní, CMR, endokrinní disruptory a mohou mít i potenciál dálkového přenosu. Některé látky nebo skupiny látek PFAS jsou regulovány Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech, nařízením o POPs a nařízením REACH.
• klíčová slova: PFAS - látky perfluoralkylové - regulace

 

Chemické listy - č. 12 (2024)

MCGACHY, LENKA: Perzistentní organické látky PFAS výzvy, dopady a legislativní opatření a

• anotace: V únoru roku 2023 oznámila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), že má k dispozici očekávaný podrobný návrh na omezení více než 10 000 perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek (PFAS) podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Vnitrostátní orgány Dánska, Německa, Nizozemska, Norska a Švédska předložily návrh poté, co zjistily rizika při výrobě, uvádění na trh a používání PFAS. Podle jejich názoru nejsou látky dostatečně kontrolovány a je třeba je řešit na celoevropské úrovni. Tento článek se zaměřuje na důsledky navrhovaného omezení PFAS pro spotřebitele a trhy, přičemž analyzuje možné dopady na průmysl a každodenní život. Dále diskutuje výskyt PFAS v prostředí a dopad těchto perzistentních látek na zdraví lidí a životní prostředí.
• klíčová slova: PFAS - látky perfluoralkylové - chemikálie - kontaminace - rizika zdravotní - regulace - REACH

ŠVEC, FRANTIŠEK: Polymerní nanovlákna a mikrovlákna : nový formát materiálů používaných v chromatografii pro přípravu vzorků extrakcí tuhou fází

• anotace: K tradiční přípravě vzorků metodou extrakce tuhou fází před HPLC separací se hojně používají plastové či kovové předkolonky naplněné částicemi sorbentu nebo v poslední době též monolitické kolonky. Daleko méně se dosud pro tento účel používají sorbenty ve formě vláken. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s možnostmi, jaké nabízejí vláknité sorbenty v oblasti analytické chemie. Popsány jsou metody výroby nanovláken a mikrovláken s použitím technologií elektrického zvlákňování (elektrospinning), zvlákňování z taveniny (meltblown) a jejich společnou kombinací. Ty jsou uvedeny i krátkým pohledem na historii jejich vývoje. Vyjmenovány jsou i příklady polymerů, z nichž jsou vlákna připravována, a jejich charakteristiky, které musí být vzaty do úvahy při výběru polymeru pro extrakci požadovaných analytů. Závěrem jsou popsány některé příklady extrakcí látek zveřejněné v našich publikacích se zvláštním zaměřením na vzorky, jež mají komplexní charakter, jako jsou ty ze životního prostředí či vzorky biologické.
• klíčová slova: nanovlákna - mikrovlákna - chromatografie kapalinová - vzorky - výroba

MAREK, JAKUB: Možnosti využití modelu virtuálního zdroje pro zpřesnění predikce dosahu zraňujících účinků při masívních únicích toxických plynů

• anotace: K masívním únikům toxických látek dochází nejen při haváriích spojených s provozem průmyslových podniků, ale rovněž v rámci jejich přepravy dopravními prostředky. Tyto události představují vážnou hrozbu jak pro lidi, tak i pro životní prostředí. Zvlášť nebezpečné jsou pak situace, kdy po úniku dané látky vznikají oblaky těžkého plynu. Ty se šíří velmi rychle, přičemž mají tendenci relativně dlouho setrvávat při zemském povrchu a zatékat do nejrůznějších prohlubní. Za několik minut tak může toxický plyn zasáhnout rozsáhlé území, jak to ostatně potvrzují i závěry z provedených terénních testů projektu Jack Rabbit. Poznatky o chování těžkého plynu, jakož i znalost dějů ovlivňujících jeho rozptyl v reálných podmínkách, tak poskytují důležité informace potřebné pro efektivní zvládnutí vzniklé havárie. Klíčovým údajem je přitom dosah zraňujících účinků dané nebezpečné látky, který lze získat simulací předpokládané havarijní situace za využití modelovacích software (např. ALOHA). Zásadním nedostatkem tohoto přístupu ale je, že software obvykle generuje nadhodnocené výsledky. To, že nebezpečné koncentrace v reálném prostředí nedosahují do takových vzdáleností od zdroje úniku, opakovaně prokázaly proběhlé havárie. Důvodem této diskrepance je, že používané počítačové programy neumožňují s dostatečnou přesností modelovat všechny současně probíhající fyzikálně-chemické děje, které se při rozptylu oblaků těžkého plynu uplatňují. Tento úkol je komplikovaný a s potřebnou přesností lze řešit vždy jen jeho dílčí část. Pro potřeby havarijního plánování ale tyto nepřesnosti představují poměrně zásadní omezení. Jednou z možností, jak se vypořádat s tímto problémem, je využití modelu virtuálního zdroje (někdy nazývaného též virtuální bod). Ten se s úspěchem využívá v různých oblastech, kde je potřeba zjednodušit jinak náročné fyzikální modelování časové a prostorové distribuce hmoty emitované z plošného nebo objemového zdroje. Hlavní ideou virtuálního zdroje je, že skutečný primární zdroj emise je aproximován na zdroj imaginární, který je lokalizován na jiném místě, ale působí a navenek se projevuje stejně, jako by se jednalo o reálný zdroj úniku. Klíčovým úkolem tohoto řešení je stanovení parametrů tohoto zdroje, protože pouze tak lze při následné simulaci uvažovaného havarijního scénáře získat výsledky s podstatně vyšší spolehlivostí.
• klíčová slova: plyny těžké - látky chemické - látky nebezpečné - úniky látek - plánování havarijní - nástroje

 

Journal of Occupational and Environmental Hygiene - č. 12 (2024)

LOVÉN, KARIN: Characterization of exposure to air pollutants for workers in and around fires Charakterizace expozice pracovníků při požárech a v jejich okolí látkám znečišťujícím ovzduší

• anotace: Hasiči mohou být při hašení požáru vystaveni široké škále znečišťujících látek v ovzduší. Celkovým cílem studie bylo charakterizovat profesní expozici kouři u několika skupin pracovníků zasahujících u požárů, přičemž specifickým cílem bylo určit korelace mezi markery expozice a biologicky posoudit jejich systémovou expozici polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) v moči. U hasičů, pozorovatelů a pracovníků po požáru byla během cvičení prováděna osobní měření expozice ekvivalentnímu černému uhlíku (eBC), elementárnímu uhlíku (EC), organickému uhlíku (OC), oxidu dusičitému (NO2), PAU, ploše deponované v plicích (LDSA) a koncentraci počtu částic (PNC) ultrajemných částic. Před expozicí a po ní byly odebrány vzorky moči a analyzovány na přítomnost metabolitů PAU. Další cesty expozice PAH na kůži byly zkoumány pomocí odběru vzorků stěrem z definovaných povrchů: vybavení, osobních ochranných pomůcek (OOP) a vozidel. Expozici kouři lze hodnotit pomocí několika různých expozičních markerů. U pracovníků, kteří se zdržují nechráněni v okolí místa požáru, může dojít k vysokým špičkovým expozicím v závislosti na jejich chování v souvislosti s kouřovým oblakem. Několik pracovníků mělo vysoké koncentrace metabolitů PAU v moči, přestože byli vystaveni nízkým koncentracím PAU ve vzduchu, což ukazuje na absorpci PAU kůží jako pravděpodobnou cestu expozice.
• klíčová slova: hasiči - expozice profesionální - požářiště - částice ultrajemné - biomarkery - moč - odběr vzorků

O’CONNOR, FERGUS K.: Agreement between measured and self-reported physiological strain in young adults and older adults with and without common chronic diseases during simulated occupational heat stress Shoda mezi naměřenou a subjektivně udávanou fyziologickou zátěží u mladých dospělých a starších dospělých s běžnými chronickými onemocněními a bez nich během simulované zátěže teplem při práci

• anotace: Sledování fyziologické zátěže se sice doporučuje pro ochranu pracovníků během expozice horku, ale je logisticky náročné. Index vnímané zátěže (PeSI) je subjektivní odhad, o němž se předpokládá, že odráží index fyziologické zátěže (PSI), který nevyžaduje přímé sledování. Nicméně pokročilý věk a chronická onemocnění (hypertenze/diabetes 2. typu [T2D]) ovlivňují vnímání tepelné zátěže, což potenciálně omezuje užitečnost PeSI. Autoři proto hodnotili, zda se vztah a shoda mezi PeSI a PSI během simulované práce v různých podmínkách prostředí mění v závislosti na věku a hypertenzi/ T2D.
• klíčová slova: zátěž tepelná - stres tepelný - pracovníci mladí - pracovníci starší - zátěž fyziologická - nemoci chronické - cvičení

VASCONCELLOS AZEREDO, ANA CLÁUDIA: Prevalence and associated risk factors of post-COVID-19 syndrome in healthcare workers Prevalence a související rizikové faktory post-covid-19 syndromu u zdravotnických pracovníků

• anotace: Vzhledem k celosvětové zátěži onemocněním covid-19 mezi zdravotnickými pracovníky se očekává, že jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku post-covid-19 syndromu. Cílem této studie bylo vyhodnotit prevalenci tomuto syndromu a souvisejících rizikových faktorů u zdravotnických pracovníků sledovaných po střední dobu 18 měsíců provedením retrospektivní kohortové studie. Do studie byli zahrnuti všichni s potvrzeným syndromem covid-19 v období od ledna 2021 do prosince 2022. Pracovníci byli pravidelně hodnoceni po stanovení diagnózy covid-19, takže bylo možné shromáždit údaje o syndromu po covid-19. Během sledovaného období bylo do studie zařazeno 463 pracovníků, z nichž u 227 (49,0 %) se vyskytl post-covid-19 syndrom. Nejčastějšími přetrvávajícími příznaky byly únava (n = 147 [32,5 %]), poruchy paměti (n = 98 [21,5 %]), dušnost (n = 73 [16,0 %]), úzkost/deprese (n = 69 [15,0 %]) a kašel (n = 43 [9,4 %]). Ženské pohlaví a obezita byly statisticky spojeny s rozvojem syndromu po covid-19. Byla zjištěna vysoká prevalence post-covid-19 syndromu u zdravotnických pracovníků. Zdá se, že ženské pohlaví a obezita jsou rizikovými faktory spojenými s vyšším výskytem syndromu post-covid-19. Těmto pacientům s rizikovými faktory by měla být věnována zvláštní pozornost během sledování v období rekonvalescence po covid-19.
• klíčová slova: koronavirus - syndromy - zdravotníci - sestry zdravotní - únava - nadváha - pohlaví

 

Journal of Safety Research - č. 91 (2024)

DONG, REBECCA KECHEN: Psychological safety and psychosocial safety climate in workplace : a bibliometric analysis and systematic review towards a research agenda Psychologická bezpečnost a psychosociální bezpečnostní klima na pracovišti: bibliometrická analýza a systematický přehled směrem k výzkumné agendě

• anotace: Výzkum bezpečnosti práce zaznamenal v posledních 20 letech značný nárůst v akademické i průmyslové literatuře. Dosavadní literatura o bezpečnosti na pracovišti má však tendenci soustředit se na výsledky bezpečnosti v podobě fyzických nehod a úrazů, zatímco její koncepční a teoretický vývoj ustupuje do pozadí. Psychologická bezpečnost a psychosociální bezpečnostní klima na pracovišti mají zásadní význam pro zdraví a bezpečnost pracovníků, pro spokojenost s prací, pracovní nasazení a produktivitu výkonu. Pokrok v literatuře na toto téma je nezbytný, aby bylo možné držet krok s měnící se dynamikou výzev po covid období, jako je mimo jiné práce z domova, izolace a stres z umělé inteligence. Významná mezera v dosavadní literatuře tkví v nedostatečné koncepční jasnosti bezpečnosti práce z psychologického hlediska a ve špatném pochopení jejích podstatných účinků na organizace. Proto přehodnocení koncepčních a teoretických základů bezpečnosti na pracovišti z psychologického pohledu nabízí diferencovanější pochopení jejího potenciálu přispívat k pohodě zaměstnanců a odolnosti organizací a usilovat o bezpečnější pracovní život a komfortnější pracovní prostředí.
• klíčová slova: bezpečnost psychosociální - aspekty psychologické - aspekty psychosociální - klima bezpečnostní - analýzy citační

SHERRATT, FRED: Making zero work for construction safety in a post-zero world Zajištění nulové bezpečnosti ve stavebnictví ve světě po nulových hodnotách

• anotace: Nulová hodnota se v oblasti bezpečnosti staveb stále používá, přestože chybí empirické důkazy o její úspěšnosti. Ať už je nulová hodnota používána jako cíl, vize nebo cesta, má své příznivce i kritiky a zůstává populární mezi stavebními společnostmi po celém světě. V této kritické diskusi je uvedena řada teoretických úvah o nulové hodnotě, které jsou doplněny statistickou analýzou údajů o vážných a smrtelných úrazech v USA za období 2018-2022, přičemž jsou hodnoceny společnosti, které nulovou hodnotu používají, a ty, které ji nepoužívají. Tato práce odráží práci, která byla dříve provedena ve Spojeném království.
• klíčová slova: stavebnictví - úrazovost nulová - prevence úrazů - strategie bezpečnosti práce - účinnost

 

Krízový manažment - č. 2 (2024)

HOLLÁ, KATARÍNA: Štatistický prieskum o prevencii závažných havárií (PZH) v členských štátoch EÚv rokoch 2000-2023

• anotace: Článek poskytuje statistickou analýzu závažných průmyslových havárií (ZPH) v členských státech Evropské unie v letech 2000 až 2023 se zvláštním zaměřením na odvětví výroby všeobecných chemikálií, které zaznamenalo nejvyšší počet závažných průmyslových havárií. S využitím údajů z databáze eMARS studie zkoumala 124 hlášení o nehodách z tohoto vysoce rizikového odvětví, což představuje 10,4 % všech zaznamenaných událostí. Zjištění odhalila, že převažujícím fyzickým následkem byly úniky toxických látek, přičemž jako hlavní příčiny byly identifikovány poruchy technického vybavení, nesprávné pracovní postupy a organizační nedostatky. Studie dále zdůrazňuje dopad směrnice SEVESO III, zavedené v roce 2015, na výrazné snížení počtu nehod, zejména v posledních letech. Tyto výsledky zdůrazňují trvalou potřebu zdokonalovat bezpečnostní opatření a strategie řízení rizik v průmyslových provozech.
• klíčová slova: havárie chemické - havárie průmyslové - prevence závažných havárií - SEVESO

ZELENÁK, MICHAL: Bezpečnost zdravotnických zařízení

anotace: Zdravotnictví se mění každým dnem. Jedním z největších bezpečnostních problémů, kterým dnes nemocnice čelí, je násilí na pracovišti. Lidé málokdy jednají násilně bez varování. Často existují indikátory, které mohou být přehlédnuty, nenahlášeny, nebo pokud jsou nahlášeny, nejsou adekvátně vyhodnoceny a řešeny. Zdravotnická zařízení musí mít zásady a postupy, které vyžadují hlášení ohrožujícího nebo neobvyklého chování. Zavedení preventivních zásad a postupů je prvním krokem ke snížení násilí a zajištění bezpečného prostředí v nemocnici. Autoři popisují, jak efektivněji řídit personál a realizovat strategické plány na podporu získávání zdrojů v prostředí omezených příjmů. Procesy pro zvládání mimořádných událostí, provádění hodnocení rizik a hodnocení a porozumění technologiím.

klíčová slova: zařízení zdravotnická - bezpečnost - řízení rizik - hodnocení rizik

KURICOVÁ, ALENA: Model ALrisk BOZP pre posudzovanie a riadenie pracovnáých rizík a jeho verifikácia v podnikoch : verifikácia modelu Alrisk v praxi

• anotace: Článek je zaměřen na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) s důrazem na hodnocení a řízení rizik v podnicích. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je obor, v němž se postupy a aplikace neustále vyvíjejí a mění na základě právních předpisů, nových směrnic a pokynů. Příslušné organizace se tak snaží zajistit neustálý pokrok a poskytovat aktuální informace k zajištění bezpečnosti a prevenci pracovních úrazů. Tuto oblast považuje řada autorů za mimořádně důležitou, neboť se zabývá různými faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnanců. V podnicích se denně setkáváme s riziky. Rizika se vyskytují v různých oblastech provozu. Prostřednictvím hodnocení rizik můžeme rizika identifikovat, analyzovat, hodnotit a zmírňovat. Na základě posouzení rizik můžeme určit, zda jsou rizika přijatelná, a následně navrhnout vhodná opatření ke snížení jejich míry. Správné řízení rizik v podniku nám umožňuje účinně monitorovat rizika, informovat zaměstnance o zbytkových rizicích, poskytovat informace o průběhu snižování rizik v podnicích a komunikovat a konzultovat problémy a potenciální rizika na pracovišti. Cílem článku je poukázat na model ALrisk jako na systematický proces hodnocení a řízení rizik, který je navržen tak, aby byl použitelný pro jakoukoli pracovní pozici.
• klíčová slova: hodnocení rizik - řízení rizik - rizika pracovní - bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CONEVA, IVETA: Výbušnosť prachov a prašných zmesí : zvyšovanie úrovne vzdelávania odborníkov v bezpečnostných vedách: časť 2

• anotace: Je nezbytné neustále zvyšovat vzdělání studentů a odborníků v oblasti bezpečnostních věd zařazováním moderních technologií, zejména se zaměřením na studijní programy záchranných služeb. V různých hospodářských odvětvích (např. v průmyslu, zemědělství, dopravě a dalších) se prach často vyskytuje jako vstupní surovina, meziprodukt, konečný produkt, využitelný vedlejší produkt nebo odpad. Hořlavý prach představuje potenciální nebezpečí požáru a výbuchu ve výrobních a zpracovatelských technologiích a zařízeních. Bezpečnostní experti musí být vybaveni pro posuzování hořlavosti a výbušnosti prachu v konkrétních technologiích a zařízeních, přičemž musí vycházet ze svých znalostí této zásadní problematiky.
• klíčová slova: bezpečnost a ochrana zdraví při práci - vzdělávání - prach výbušný - prach hořlavý - výbušnost

 

Professional Safety - č. 12 (2024)

GELLER, SCOTT E.: The psychological science of compliance : progressing from other-directed to self-directed behavior Psychologická věda o dodržování předpisů: přechod od chování řízeného druhými k chování řízenému sebou samým

• anotace: Pro mnoho zaměstnanců, včetně profesionálů v oblasti bezpečnosti práce, je BOZP v podstatě o dodržování předpisů - o úkolu zahájit a udržet dodržování pravidel a předpisů organizace souvisejících s bezpečností, z nichž mnohé jsou definovány úřadem OSHA. Kromě celkové zaznamenatelné úrazovosti (TRIR) je bezpečnostní způsobilost nebo dokonalost většiny organizací určována procentem zaměstnanců, kteří důsledně dodržují bezpečnostní pravidla organizace. Účelem této prezentace založené na důkazech není bagatelizovat úlohu dodržování předpisů při prevenci pracovních úrazů, ale spíše vysvětlit, jak může aplikace šesti principů sociálních věd založených na důkazech zlepšit dodržování bezpečnostních pravidel a předpisů a inspirovat zaměstnance k tomu, aby přešli od myšlení „je třeba dodržovat“ v oblasti BOZP k myšlení „je třeba dodržovat“ a pěstovali tak vzájemně závislou, aktivně pečující pracovní kulturu.
• klíčová slova: předpisy bezpečnostní - chování - aspekty sociální - přístupy

NELSON, BARRY: The lens of language intelligence : a new perspective on incident prevention Objektiv jazykové inteligence: nový pohled na prevenci incidentů

• anotace: Organizace teprve začínají využívat jazykovou analytiku s umělou inteligencí ke zlepšení bezpečnostních rozhovorů, operací a kultury v mnoha odvětvích. Představené případové studie ukazují, jak mohou organizace využívat pokročilé technologie k získání cenných poznatků o svých diskusích o bezpečnosti před zahájením práce, k identifikaci silných a slabých stránek a v konečném důsledku k měřitelnému zlepšení výkonnosti v oblasti bezpečnosti. Je však nezbytné přistupovat k těmto zjištěním s kritickým nadhledem. Ačkoli korelace mezi jazykovými vzorci a výsledky v oblasti bezpečnosti jsou přesvědčivé, k definitivnímu stanovení příčinných vztahů mezi specifickým používáním jazyka a prevencí vážných a smrtelných úrazů je zapotřebí rozsáhlejšího výzkumu a ověření. Výkonnost v oblasti bezpečnosti je ovlivněna komplexní souhrou faktorů, včetně angažovanosti vedení, robustních procesů, odpovědnosti a skutečného zapojení zaměstnanců v mnoha oblastech. Na technologii je třeba pohlížet spíše jako na nástroj podporující toto úsilí než jako na samostatné řešení. Přístupy, o nichž se v článku hovoří, jako je podpora interaktivních bezpečnostních porad, vyjádření uznání vedoucím pracovníkům za upozornění na bezpečnostní problémy a analýza souhrnných údajů o rozhovorech, mohou být skutečně konstruktivními technikami. Tyto techniky by však měly být začleněny do širšího systematického přístupu ke zlepšování kultury bezpečnosti. Budování skutečné důvěry v organizaci vyžaduje důsledné sledování a změna myšlení a chování vyžaduje jasnou vizi, průběžné posilování, sladění procesů a měření klíčových kulturních ukazatelů.
• klíčová slova: jazyky - analýzy - komunikace - inteligence umělá - nástroje - porady pracovní - prevence rizik

BUTLER, TERRY: Artificial intelligence for injury prevention Umělá inteligence pro prevenci úrazů

• anotace: Tento článek se zabývá tím, jak lze využít technologii 3D videozáznamu založenou na umělé inteligenci k předvídání rizika zranění ramene. Poskytuje stručné vysvětlení rozdílu mezi 2D a 3D technologií snímání videa a vysvětluje, proč technologie založená na umělé inteligenci potřebuje přesnost a ověření, zejména pokud se používá pro predikci a prevenci zranění. Vysvětluje také proces použitý k úpravě mezní hodnoty lokalizované únavy horní končetiny ACGIH pro praktické využití při posuzování rizika zranění ramene.
• klíčová slova: inteligence umělá - 3D - technologie nové - pohyby - analýzy - prevence rizik - končetiny horní - limity mezní

NDANA, JEAN: Near-miss reporting : eight hidden barriers and solutions Hlášení skoronehod: osm skrytých překážek a řešení

• anotace: Efektivní systém řízení skoronehod je jednoduchý, ale účinný mechanismus, který snižuje počet nehod a úrazů, zvyšuje angažovanost a zlepšuje kulturu. Tento článek vyzývá ke změně paradigmatu, která propojí hlášení skoronehod s dalšími běžnými bezpečnostními programy, které organizace používají k prevenci úrazů a nemocí z povolání.
• klíčová slova: skoronehody - hlášení - programy bezpečnosti práce - prevence rizik

GLOVER, PAULA: Understanding and preventing cold stress Porozumění stresu z chladu a jeho prevence

• anotace: Práce v mrazu je fyzicky i psychicky náročná. Ačkoli úřad OSHA nestanovil konkrétní normy pro stres z chladu nebo rizika spojená s chladem, zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby jejich pracovní prostředí a pracoviště byla pro zaměstnance bezpečná. Aby se zaměstnavatelé chránili před vysilujícími nemocemi a úrazy způsobenými zátěží chladem, musí nejprve pochopit její příčiny a důsledky. Poté musí tyto rizikové oblasti řešit pomocí zásad, školení a vybavení, které zaměstnancům poskytnou náležitou ochranu před chladem.
• klíčová slova: zátěž chladová - prostředí chladné - zátěž pracovní - rizika pracovní - ochrana proti chladu

Sicher ist Sicher - č. 12 (2024)

RÜHL, REINHOLD: Verursacherprinzip und Kosten durch den Umgang mit Stoffe Zásada „znečišťovatel platí“ a náklady vyplývající z nakládání s látkami

• anotace: Článek o PFAS a oximech č. 11/2024 jasně ukazuje, jak vysoké mohou být následné náklady (v důsledku nemocí, poškození životního prostředí) spojené s používáním těchto látek. Příklady tam uvedené (azbest, odstraňovače nátěrů obsahující dichlormethan, pesticidy) lze snadno rozšířit o benzen, epoxidové pryskyřice, glycerolmonothioglykolát - kyselý perm, thalidomid - thalidomid, a další. Směrnice EU o městských odpadních vodách ukazuje, že je možné zapojit výrobce těchto látek do následných nákladů. Za tímto účelem tento článek odhaduje následné náklady na jednotlivé látky, analyzuje vliv nařízení REACH a na příkladu směrnice EU o městských odpadních vodách diskutuje možnosti principu „znečišťovatel platí“.
• klíčová slova: PFAS - látky perfluoralkylové - prostředí životní - znečištění prostředí - vody odpadní - odpovědnost - náklady - směrnice evropské

HIEN, WOLFGANG: Arbeiten im Handwerk : hohe Belastungen, Präventionslücken, Präsentismus und andere Paradoxien: Teil 1 von 2 Práce v řemeslných oborech: vysoká míra stresu, nedostatky v prevenci, prezenční práce a další paradoxy: 1. část

• anotace: Práce v řemeslných oborech se stále vyznačuje vysokou mírou fyzické zátěže. Zdravotní problémy související s prací mají v malých podnicích/živnostech tendenci ignorovat, dokud se neobjeví zjevná onemocnění. Preventivní a včasná rehabilitační opatření jsou buď neúčinná, nebo nedostatečná. Dosud je známo jen málo o příčinách a souvislostech. První část tohoto článku představuje první výsledky související studie a diskutuje je na případové studii. Část 2 v následujícím čísle sis bude obsahovat úvahy a závěry.
• klíčová slova: řemesla - řemeslníci - práce ruční - zátěž pracovní - zátěž fyzická - příčiny

PROKOPOWICZ, THOMAS: Sicherheit von Fahrerlosen Transportfahrzeugen : zwischen etablierten Lösungen und neuen Hürden Bezpečnost automatizovaně řízených vozidel: mezi zavedenými řešeními a novými překážkami

• anotace: Automatizovaná řízená vozidla (AGV) se díky technologickému pokroku stala mnohem funkčnějšími. Byla zavedena bezpečnostní řešení, jako je kontrola přístupu a systémy rozpoznávání osob, ačkoli při používání vozidel AGV v oblastech s lidmi a běžnými vozidly vznikají nové výzvy. Bezpečnost na rozhraních AGV je nezbytná, ale mezery ve standardizaci a nejasné odpovědnosti často ztěžují technickou implementaci.
• klíčová slova: vozidla autonomní - bezpečnost - opatření bezpečnostní - implementace - výzvy

 

Zeitschrift für Arbeitswissenschaft - č. 3 (2024)

ALTEPOST, ANDREA: Assessing organizational framework conditions for the successful, human-centered introduction of AI applications Posouzení organizačních rámcových podmínek pro úspěšné zavedení aplikací umělé inteligence zaměřených na člověka

• anotace: V rámci kompetenčního centra WIRKsam se autoři snaží identifikovat a zlepšit organizační podmínky ve firmách, které jsou příznivé pro úspěšné zavádění technologií umělé inteligence (AI) na pracovišti. Tento článek zkoumá různé faktory, které jsou považovány za klíčové pro efektivní integraci AI, včetně přijetí technologií, přístupu k IT infrastruktuře, struktury pracovní síly, organizační kultury a participačních postupů. Pomocí přístupu smíšených metod WIRKsam vztahuje počáteční organizační podmínky k hodnocení a zkušenostem výzkumníků z prvních 24 měsíců studie. Analýza využívá kvalitativní i kvantitativní údaje a poskytuje robustní rámec pro identifikaci příslušných organizačních předpokladů. Jejím cílem je zmapovat tyto faktory a poskytnout poznatky. Vvýsledky ukazují, že aplikační partneři zapojení do projektu WIRKsam jsou společnosti s individuálními charakteristikami pozitivního přístupu k technologiím a umělé inteligenci a také s odlišnou organizační kulturou. Mezi pracovníky převažují muži. O něco více než polovina zaměstnanců je ve věku 45 let a více. Celkově se výzkumné aktivity ve WIRKsamu setkávají s otevřeností vůči elektronickým zařízením a AI. Obavy zaměstnanců však výzkumníci poněkud podceňují. Zaměstnanci hodnotí své znalosti a zkušenosti s ohledem na AI jako nízké a potřebují zde podporu, aby se mohli informovaněji podílet na participativním navrhování pracovních systémů. Podpora vedení je klíčovým aspektem zavádění technologií, který zaměstnanci považují za důležitý. Její absence je mimo jiné doprovázena obavami o práci a nižšími očekáváními pozitivních změn v práci. Získané poznatky budou zahrnuty do vývoje akčních plánů šitých na míru s cílem optimalizovat podmínky v podobných prostředích.
• klíčová slova: práce - design - inteligence umělá - podmínky pracovní - technologie - člověk

RICK, VERA B.: Effects of AI-based technologies on employees’ work engagement : implications for the human-centered design of digital work Vliv technologií založených na umělé inteligenci na pracovní nasazení zaměstnanců: důsledky pro návrh digitální práce zaměřené na člověka

• anotace: Důležitým cílem regionálního kompetenčního centra AKzentE4.0 je podporovat podniky v Porýní při navrhování jejich digitální transformace způsobem, který je šetrný k lidem a vychází z vědeckých poznatků. Aby bylo možné odvodit pokyny pro humánní navrhování práce podporované umělou inteligencí založené na důkazech, je třeba získat další poznatky o tom, jak používání umělé inteligence ovlivňuje charakteristiky humánního navrhování práce a jak se liší od obecného používání digitálních technologií. Za tímto účelem byla provedena sekundární analýza dotazníkové studie provedené v rámci projektu AKzentE4.0. Analyzovaný soubor dat zahrnoval odpovědi od N=825 digitálních informačních pracovníků. Analyzovány byly dvě ústřední výzkumné otázky: 1. Liší se vnímání pracovního nasazení mezi uživateli a neuživateli systémů umělé inteligence? 2. Které charakteristiky designu práce zaměřené na člověka předpovídají pracovní angažovanost při práci s UI a existují rozdíly oproti těm, kteří s UI nepracují?
• klíčová slova: inteligence umělá - design - práce - nasazení pracovní - stres psychický

BRAUN, M.: Regional Competence Centers for Work-Related Research as Drivers of Innovation in the Digital Transformation : an overview Regionální kompetenční centra pro výzkum související s prací jako hnací síla inovací v digitální transformaci: přehled

• anotace: Současná pracující společnost neustále usiluje o inovace a zlepšení, přičemž hnací silou tohoto úsilí je digitalizace. Značný důraz se klade zejména na využívání technologií umělé inteligence, neboť se očekává, že přinesou technologický pokrok a zvýší hospodářskou konkurenceschopnost. Konečným cílem je efektivní integrace těchto digitálních technologií, zejména v malých a středních podnicích (MSP), aby se podpořily udržitelné strukturální změny v rámci pracující společnosti. K dosažení tohoto cíle bylo zřízeno osm „regionálních kompetenčních center pro výzkum související s prací“, jejichž úkolem je zkoumat a vhodně zavádět socioekonomické příležitosti a rizika spojená se zaváděním digitálních technologií. Tento článek poskytuje stručný přehled těchto výzkumných a transferových sítí, včetně jejich cílů, zúčastněných stran, struktur a činností.
• klíčová slova: digitalizace - inteligence umělá - centra - kompetence - výzkumy - Německo

FRIEDRICH, JULIA: Human-centered AI development in practice : insights from a multidisciplinary approach Vývoj umělé inteligence zaměřené na člověka v praxi: poznatky z multidisciplinárního přístupu

• anotace: Průmysl 5.0 se zaměří na digitalizaci zaměřenou na člověka a postaví lidi do centra výroby. Aby toho bylo dosaženo, je nutné brát ohled na zaměstnance v celém procesu transformace. Za tímto účelem je v tomto článku představen praktický přístup k integraci umělé inteligence zaměřené na člověka založený na metodě Design Science Research. Hlavní požadavky tohoto přístupu byly vyhodnoceny v rozhovorech s deseti pilotními společnostmi, zejména malými a středními podniky. Praktický postup byl poté podrobněji zkoumán na třech příkladech použití. Výsledky ukazují, že stále chybí jednotný přístup, pokud jde o zapojení zaměstnanců. Informace o projektech AI se k těm, kterých se týkají, často dostanou až v průběhu realizace. Přestože je interdisciplinární přístup chápán jako možný přístup k holistickému vývoji a implementaci AI, stále chybí praktické pokyny pro přijetí tohoto multiperspektivního přístupu. Tato práce poskytuje počáteční východisko pro prakticky orientovaný přístup k zavádění UI zaměřené na člověka.
• klíčová slova: inteligence umělá - člověk - udržitelnost - zapojení zaměstnanců - průmysl 5.0

LATOS, BENEDIKT: Time autonomy in personnel planning : requirements and solution approaches in the context of intelligent scheduling from a holistic organizational perspective Časová autonomie v personálním plánování: Požadavky a přístupy k řešení v kontextu inteligentního plánování z celostní organizační perspektivy

• anotace: Tradiční pracovní modely často vyžadují větší flexibilitu a časovou autonomii zaměstnanců, zejména ve výrobě. Kvantitativní přístupy a aplikace umělé inteligence (AI) nabízejí potenciál pro zlepšení plánování práce. Současný výzkum se však zcela nezaměřuje na kritéria zaměřená na člověka, která umožňují časovou autonomii. Tento článek řeší tuto mezeru vytvořením souboru kritérií pro hodnocení inteligentních přístupů k personálnímu plánování na základě jejich schopnosti zvýšit časovou autonomii zaměstnanců. Stávající kvantitativní přístupy nejsou dostatečné k tomu, aby plně integrovaly vyvinutá kritéria. V důsledku toho je navržen nový modelový přístup, který se snaží překlenout mezeru mezi současnými postupy a nově vyvinutými kritérii. Tento dvoustupňový přístup k plánování podporuje demokratizaci časové autonomie v dílně a přesahuje tradiční plánování shora dolů. V závěru článku je nastíněn proces implementace a diskutován budoucí vývoj s ohledem na umělou inteligenci pro tento modelový přístup.
• klíčová slova: doba pracovní - plánování efektivní - čas pracovní - time management - autonomie - optimalizace - inteligence umělá

BAEHR, ARMIN: From bias to balance : achieving organisational justice through algorithmic task allocation Od zaujatosti k rovnováze: dosažení organizační spravedlnosti prostřednictvím algoritmického přidělování úkolů

• anotacestrong>: Spravedlivé přidělování úkolů je klíčovým faktorem spokojenosti zaměstnanců a vede k efektivní pracovní atmosféře. Rostoucí digitalizace a využívání umělé inteligence na pracovišti otevírají nové obzory pro zlepšení organizační spravedlnosti. Tento článek popisuje přístup, který využívá algoritmy k tomu, aby přidělování úkolů bylo nejen efektivní, ale také objektivně spravedlivější, než je to možné u člověka. V rámci projektu „Umělá inteligence pro práci a vzdělávání v regionu Karlsruhe (KARL)“, financovaného Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum (BMBF), vyvinula společnost EDI GmbH specializovaný algoritmus, který zohledňuje individuální zátěž zaměstnanců, aby zajistil vyváženější a objektivně spravedlivější rozdělení pracovní zátěže.
• klíčová slova: činnosti pracovní - úkoly pracovní - plánování - organizace práce - spravedlnost - inteligence umělá - algoritmy

LANGHOLF, VALENTIN: Pathway to work with AI : testing the clAIr role development method in an industrial work environmen Cesta k práci s umělou inteligencí: testování metody vývoje rolí clAIr v průmyslovém pracovním prostředí

• anotace: Využití umělé inteligence (AI) v pracovních procesech vyžaduje předvídavou změnu pracovních rolí, protože oblasti činností se v rámci pracovních profilů mění, což vede k novým vzorcům interakce mezi lidmi a AI a mezi zaměstnanci navzájem. Aby se organizace vyhnuly konfliktům rolí, odmítání systému AI a dalším nežádoucím vedlejším účinkům integrace AI, musí vhodnými opatřeními podpořit vývoj rolí člověka a UI. Tento článek představuje metodologicky podložený přístup k rozvoji rolí (objasnění individuálních rolí rozšířených o AI - clAIr) na příkladu servisních techniků ve strojírenské firmě před zavedením služeb založených na AI a během něj. Ukazuje, jak lze dosáhnout vyjasnění rolí v interakci s AI při změně pracovních profilů a jak rozvoj rolí zahrnuje také spolupráci s ostatními odděleními a cíleně orientovanou externí komunikaci se zákazníky. Výsledkem metody je šest základních rolí, které jsou zakotveny v teorii rolí z hlediska identity rolí, inovace rolí a jasnosti rolí. clAIr umožňuje předvídavé zkoumání pracovních rolí člověka a AI jako procesního přístupu.
• klíčová slova: procesy pracovní - role - inteligence umělá - systémy pracovní - prostředí průmyslové - studie případové

HARDWIG, THOMAS: Hybrid Work : wie lässt sich eine Schwächung der Teamarbeit vermeiden? Hybridní práce: jak se vyhnout oslabení týmové práce?

• anotace: Hybridní práce lze popsat jako model práce kdekoli a kdykoli s prvky virtuální práce, práce v přítomnosti v kancelářích a laboratořích a také ve smíšených situacích, kdy lidé v přítomnosti spolupracují se vzdálenými jednotlivci nebo skupinami prostřednictvím virtuálních technologií. Na schůzkách, seminářích, konferencích a v dalších situacích by měli členové týmu spolupracovat na místě s virtuálně připojenými kolegy na rovnoprávném základě. Na pozadí praktických výzev spojených s pracovním a organizačním designem virtuální týmové práce je třeba hybridní práci - vzhledem k těmto hybridním sociálním konstelacím považovat za obrovskou výzvu pro udržitelný, zdraví podporující a na člověka zaměřený design práce. 
• klíčová slova: práce hybridní - práce týmová - týmy pracovní - prostředí pracovní - prostředí virtuální - spolupráce - organizace práce - výzvy

 

Zeitschrift für Arbeitswissenschaft - č. 4 (2024)

BEERMANN, BEATE: Nachhaltig und zukunftsfähig : Anforderungen an die Arbeitszeitgestaltung aus Sicht des Arbeits- und Gesundheitsschutzes Udržitelné a odolné vůči budoucnosti: požadavky na organizaci pracovní doby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• anotace: Pracovní doba je ústředním faktorem organizace pracovního a životního prostředí. Z individuálního hlediska synchronizuje soukromý život s časovými požadavky v práci. Z pohledu podniku je součástí optimalizace ekonomického úspěchu. Má také významný společenský význam. Stanovení a dodržování požadavků na organizaci pracovní doby je klíčové pro ochranu zaměstnanců před zdravotními problémy. Pokud jde o praktickou realizaci, mohou se podniky opřít o rozsáhlé poznatky z výzkumu pracovní doby za posledních 50 let týkající se humánní organizace pracovní doby. Nové výzvy vznikají v důsledku rostoucích požadavků na flexibilitu a zvyšujících se požadavků v pracovním kontextu, jako je vysoká intenzita práce. Současné poznatky naznačují, že zotavení a regenerace během práce a po ní mají velký význam pro trvalé zachování zdraví zaměstnanců. V této souvislosti se diskuse o zákonu o pracovní době s ohledem na potřebu další flexibility, jako je prodloužení denní pracovní doby nebo zkrácení doby odpočinku, jeví jako nepřiměřená danému problému a zpochybňuje odpovídající ochranu zaměstnanců. Spíše má smysl využít organizaci pracovní doby a zohlednit dostupné poznatky vědy o práci, aby se předešlo stresu spojenému s prací.
• klíčová slova: doba pracovní - bezpečnost a ochrana zdraví při práci - BOZP

SCHÜTTE, MARTIN: Depressive Symptomatik : Ansatzpunkte für die Arbeitsgestaltung Depresivní symptomy: východiska pro organizaci práce

• anotace: Na základě výsledků stávajících studií o vztahu mezi psychickou pracovní zátěží, stresem a duševním zdravím - zejména „klíčových faktorů“, které byly identifikovány jako klíčové pro návrh práce - je cílem této průzkumné studie identifikovat stresové faktory, které by měly být upřednostněny při návrhu opatření, pokud zaměstnanci pociťují depresivní příznaky. K tomuto účelu byl použit soubor dat z longitudinální „Studie duševního zdraví na pracovišti - S-MGA“. Hodnocení duševního stresu bylo založeno na škálách z Kodaňského psychosociálního dotazníku - „COPSOQ“ a stanovení depresivních příznaků bylo založeno na „Dotazníku zdraví pacienta - PHQ-9“. Do analýzy bylo zahrnuto hodnocení stresu získané v první vlně (2011/2012) S-MGA a zjištění PHQ-9 získané ve druhé vlně (2017). Pomocí diskriminační analýzy provedené odděleně pro obě pohlaví byly identifikovány „množství práce“ a „kvalita vedení“ u žen a „možnosti rozvoje“ u mužů jako stresové faktory, které nejvíce přispívají k rozlišení mezi zaměstnanci s depresivními příznaky a zaměstnanci bez těchto charakteristik.
• klíčová slova: deprese - stres časový - zátěž pracovní - faktory rizikové - zdraví duševní

ARLINGHAUS, ANNA: Arbeitszeitgestaltung in Wissenschaft und Praxis Organizace pracovní doby ve vědě a praxi

• anotace: Tento článek se zabývá vlivem organizace pracovní doby na zdraví, bezpečnost a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců a shrnuje poznatky z více než 100 let trvajícího výzkumu. Dlouhá pracovní doba významně zvyšuje riziko nehod a vede k chronické únavě a zdravotním problémům, jako jsou mrtvice a srdeční choroby. Práce v biologicky nepříznivé době, například v noci, narušuje biorytmus a vede k poklesu výkonnosti, únavě a vyššímu riziku nehod. Zákonem stanovená minimální doba odpočinku v délce 11 hodin často nestačí k zajištění potřebné regenerace. Pravidelné přestávky během práce mají zásadní význam pro snížení únavy a nehodovosti. Nepravidelná a atypická pracovní doba, jako je práce večer a o víkendech, má rovněž negativní dopad na společenský život a pohodu. Následně jsou formulována doporučení pro praktickou realizaci z hlediska ergonomické organizace pracovní doby: rozvrhy směn by měly být koncipovány ergonomicky, například s krátkými cykly nočních směn a dostatečně dlouhými dobami na zotavení. Pružná organizace pracovní doby může zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, musí však být dobře naplánována. To zdůrazňuje význam vědecky podložené organizace pracovní doby pro zdraví zaměstnanců a dlouhodobé zachování jejich pracovní schopnosti.
• klíčová slova: doba pracovní - BOZP - bezpečnost a ochrana zdraví při práci - život pracovní - život soukromý - rovnováha - doporučení - opatření

BÜRGER, BERND: Generation Z : die Zukunft der Arbeitszeitgestaltung bei der Polizei? Generace Z: budoucnost organizace pracovní doby u policie?

• anotacestrong>: Bezpečnost veřejnosti musí být zajištěna nepřetržitě. Proto policisté pracují na směny, obvykle 40 nebo 41 hodin týdně. Navzdory četným pracovněprávním publikacím, v nichž byla vysvětlena konkrétní nebezpečí s ohledem na úrazy a zdraví zaměstnanců, došlo pouze k drobným úpravám, pokud vůbec k nějakým došlo, například ke zkrácení plánované 12hodinové noční směny na 10 hodin. Policejní sbory se však nyní potýkají s mladou generací, která velmi dbá na své zdraví a nerada pracuje na směny, pokud to má vliv na její zdraví a příliš omezuje její společensky užitečný čas. V důsledku toho stále více policistů podává výpověď, což je pro policii nový, ale masivní jev. Zdá se, že nastal čas přehodnotit tradiční modely práce na směny u policejních sborů.
• klíčová slova: doba pracovní - policisté - policie - Německo

DEMEROUTI, EVANGELIA: Burnout : a comprehensive review Vyhoření: komplexní přehled

• anotace: Vyhoření je předmětem rozsáhlého vědeckého výzkumu. Světová zdravotnická organizace oficiálně uznala vyhoření jako profesní fenomén, který je definován jako syndrom vyplývající z chronického stresu na pracovišti, který není zvládán a je charakterizován třemi dimenzemi: vyčerpáním, cynismem a neefektivitou. Stávající literatura upozorňuje na omezení současných měřicích nástrojů pro diagnostické účely. Tyto nástroje často poskytují výsledky, které se překrývají s jinými stavy, jako je únava, úzkost a deprese. Jako hlavní spouštěč vyhoření se ukazuje chronické vystavení vysokým pracovním nárokům a nízkým pracovním zdrojům. Zatímco individuální charakteristiky (např. neuroticismus) mohou zvyšovat náchylnost, specifické osobnostní rysy spojené s vyšším rizikem zůstávají nejasné. Vyhoření má nepříznivé dopady jak na jednotlivce, tak na organizace. Typické intervence se zaměřují na zmírnění stresu a strategie zvládání vysokých pracovních nároků, ale jejich účinnost se časem snižuje. Důkazy z organizačních intervencí naznačují, že zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců může snížit riziko vyhoření. Slibné jsou kombinované intervence, které vytvářejí zdravé pracovní prostředí a zároveň dávají zaměstnancům možnost zvládat příležitostný stres. Sociální partneři by se měli zasazovat o podporu výzkumu vyhoření a usilovat o jasnou diagnózu, účinnou léčbu a preventivní opatření ke zmírnění psychosociálních rizik na pracovišti.
• klíčová slova: syndrom vyhoření - stres - důsledky - diagnostika - intervence

NICKEL, PETER: Evaluation of joystick built-in emergency stop function for mobile elevating work platform safety and human factors and ergonomics in accident prevention Hodnocení funkce nouzového zastavení vestavěného joysticku pro bezpečnost mobilní zdvihací pracovní plošiny a lidský faktor a ergonomie v prevenci úrazů

• anotace: Simulační studie se smíšenou realitou hodnotila lidské faktory, ergonomii a bezpečnost dodatečného zabezpečení pro prevenci nehod mobilních zdvihacích pracovních plošin (MEWP) a zároveň umožnila nerušené provádění úkolů MEWP. Simulační prostředí se skládalo ze skutečné pracovní plošiny MEWP, reálných ovládacích prvků v kombinaci s virtuálním podvozkem MEWP a teleskopickým nosníkem v průmyslové hale pro provádění navigačních a inspekčních úkolů na místě. Psychická zátěž, která se odráží ve výkonu úkolu a hodnocení 22 operátorů MEWP, byla zkoumána po dobu 3 hodin, přičemž každý z nich ovládal MEWP pomocí joysticků se zabudovanou doplňkovou funkcí nouzového zastavení a uvolňovací silou 14 nebo 36 N. Výsledkem plnění úkolu bylo několik virtuálních kolizí operátora MEWP a MEWP s překážkami v prostředí a MEWP překonávající podlahové značení, avšak bez spuštění funkce nouzového zastavení. Naopak uvolňovací síla 14 N ve srovnání s 36 N vedla k výrazně většímu počtu spuštění, ke kterým došlo pouze neúmyslně a během navigačních sekvencí bez nebezpečí. Kromě toho bylo pořadí dynamiky ovládání joysticků systému z provozních důvodů nakonfigurováno jako ovládání rychlosti a vyvolávalo vážné obavy z použití v kombinaci s funkcí zastavení v nebezpečných situacích kvůli zvyšujícímu se riziku těžkých zranění. Podle výsledků hodnotící studie se zkoumaná konstrukce pojistky nedoporučuje pro prevenci nehod.
• klíčová slova: plošiny zdvihací - plošiny mobilní - prvky bezpečnostní - operátoři - ovládání - manipulace - prevence rizik