Pracovní úrazovost spojená s Průmyslem 4.0

C. Zpracovatelský průmysl	Počet
10 Výroba potravinářských výrobků	31
11 Výroba nápojů	1
13 Výroba textilií	6
15 Výroba usní a souvis. výrobků	1
16 Zpracování dřeva, výroba dřev., korkových, proutěných a slámových výrobků, kromě nábytku	10
17 Výroba papíru a výrobků z papíru	8
18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů	2
19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů	1
20 Výroba chemických látek a chemických přípravků	6
22 Výroba pryžových a plastových výrobků	18
23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků	15
24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství	8
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělná výroba, kromě strojů a zařízení	22
26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení	3
27 Výroba elektrických zařízení	7
28 Výroba strojů a zařízení	9
29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů	27
31 Výroba nábytku	3
32 Ostatní zpracovatelský průmysl	7
33 Opravy a instalace strojů a zařízení	2
Celkem	187

Tab. 7: Největší výskyt těchto pracovních úrazů v sekci (CZ-NACE) zaměstnavatelů zpracovatelský průmysl (C.) rozdělený do oddílů v této sekci, u kterých byl jako zdroj úrazu identifikován automat, robot, CNC, výrobní linka a případy, kdy pracovník prováděl úkon za chodu stroje (cca 80 % z 232 případů) v roce 2019.

V dalších tabulkách je uvedeno rozdělení těchto pracovních úrazů podle pohlaví a závažnosti úrazu. Závažný pracovní úraz je případ s hospitalizací nad 5 dní. Uvedeny jsou počty a procenta.

Celkový počet případů 2 468 je rozdělen do tabulek na stroje automat-robot-linka-CNC atd. (232 případů), (Tab. 8) a ostatní stacionární stroje (2 236 případů), (Tab. 9). U dvou případů pracovních úrazů ostatních byl u zraněného pracovníka naměřen alkohol (obsluha výrobní linky).

Druh pracovního úrazu	Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny
	muž		žena		celkem
	počet	%	počet	%	počet	%
Ostatní	1 467	65,60	703	31,40	2 170	97,00
Závažný	61	2,70	5	0,30	66	3,00
Celkem	1 528	68,30	708	31,70	2 236	100,00

Tab. 8: Rozdělení pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (Ostatní) a s hospitalizací delší než 5 dnů (Závažný) u kterých byl jako zdroj úrazu identifikován automat, robot, CNC, výrobní linka a případy, kdy pracovník prováděl úkon za chodu stroje, podle pohlaví v roce 2019.

Druh pracovního úrazu	Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny
	muž		žena		celkem
	počet	%	počet	%	počet	%
Ostatní	129	55,6	88	37,9	217	93,5
Závažný	14	6,0	1	0,5	15	6,5
Celkem	143	61,6	89	38,4	232	100,0

Tab. 9: Rozdělení pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (Ostatní) a s hospitalizací delší než 5 dnů (Závažný) u kterých byl jako zdroj úrazu identifikován automat, robot, CNC, výrobní linka a případy, kdy pracovník prováděl úkon za chodu stroje, podle pohlaví (Stroje automat-robot-linka-CNC atd.) v roce 2019.

V tabulce níže (Tab. 10) je zároveň uvedeno rozdělení pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny u automatických stabilních strojů podle druhu stroje. Z dat je patrné, že cca 90 % případů se odehrálo jen v souvislosti s pěti druhy strojů..

Klasifikace zdroje úrazu podle ESAW	Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny
	počet	%	% kum.
10000 Stroje a zařízení stabilní – nespecifikováno	180	77,6	77,6
10160 Balící a etiketovací stroje (plnění, uzavíraní, etiketování)	11	4,7	82,3
10150 Zařízení na spojování (svařování, lepení, spojování hřeby/šrouby, nýtování)	8	3,4	85,8
10994 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabák.	6	2,6	88,4
10070 Tvářecí stroje – lisování, kování	5	2,2	90,5
10060 Stroje pro zpracování materiálu – ostatní procesy	2	0,9	91,4
10020 Stroje pro přípravu materiálů, drcení, mletí, prosívání, třídění, míchání	2	0,9	92,2
10106 Vrtačky na kov a stroje na řezání závitů	2	0,9	93,1
10130 Stroje pro úpravu povrchu – čištění, mytí, sušení, potiskování, lakování	2	0,9	94,0
10110 Strojní pily	2	0,9	94,8
10071 Lisy, kladiva, buchary apod.	1	0,4	95,3
10080 Tvářecí stroje, kalandrování, válcování, válcové lisy (vč. papírenských)	1	0,4	95,7
10107 Stroje na beztřískové obrábění kovů	1	0,4	96,1
10010 Stabilní stroje pro dobývání materiálu a pro zemní práce	1	0,4	96,6
10112 Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací	1	0,4	97,0
10995 Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické	1	0,4	97,4
10993 Zvláštní stroje textilní a oděvnické	1	0,4	97,8
10102 Frézovací, drážkovací a žlábkové stroje na dřevo	1	0,4	98,3
10100 Obráběcí stroje - hoblování, frézování, soustružení, broušení, vrtání, leštění	1	0,4	98,7
10180 Speciální stroje používané v zemědělství, výše neuvedené	1	0,4	99,1
10120 Stroje pro řezání (nožem), štípání, ořezávání strojní nůžky, prostřihovací lisy	1	0,4	99,6
10991 Zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru	1	0,4	100,0
Celkem	232	100,0

Tab. 10: Rozdělení pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, u kterých byl jako zdroj úrazu identifikován automat, robot, CNC, výrobní linka a případy, kdy pracovník prováděl úkon za chodu stroje podle zdroje úrazu (druhu stroje dle klasifikace ESAW) v roce 2019.

Pro podrobné analýzy pracovní úrazovosti jsou v případě smrtelných pracovních úrazů k dispozici výpisy z vyšetřovacích spisů, které pořizují například Oblastní inspektoráty práce (OIP) Státního úřadu inspekce práce, Státní báňská správa ČR, Policie ČR, Drážní inspekce či Úřad pro vyšetřování civilního letectví.

U pracovních úrazů „nesmrtelných“ (ostatních a závažných) tyto podrobné informace k dispozici nejsou. Informace je možné čerpat pouze z dat, které podniky zasílají do OIP v podobě záznamu o úrazu.

Z dostupných informací není zcela možné rozlišit, jaký stroj byl zdrojem pracovního úrazu. Omezené informace lze pracně vyhledávat v popisu úrazového děje. Tím se ale nepodaří podchytit veškeré případy. Proměnná „stroje a zařízení stabilní“ se tak musí překódovat ručně. Pro tyto účely by bylo vhodné získávat proměnnou "zdroj úrazu" ve vyšší kvalitě. Níže analyzované úrazy proto mohou být zatíženy chybou.

Poznámka:

Aby bylo v budoucnu možno lépe sledovat pracovní úrazovost je potřeba zlepšit v záznamu o úrazu zařazování proměnné „Zdroj úrazu“ podle klasifikace ESAW. Tato klasifikace na první úrovni obsahuje 22 položek. Na druhé úrovni je již dostatečně podrobná. Například u položky „Strojů a zařízení stabilních“ obsahuje dalších 19 položek. Jak je vidět v tabulkách výše, do této druhé úrovně jsou již málokdy data zařazena. Praktický problém tohoto stavu lze hledat především v tom, že se potřebná data sbírají na záznamu o úrazu v systému národní klasifikace. Tato národní klasifikace, pocházející z vyhlášky č. 274/1990 Sb., se pak do systému ESAW převádí manuálně. Tato národní klasifikace nicméně nabízí jen první úroveň a to jen 11 položek. Pro potřeby statistik by proto bylo nutné novelizovat současnou vyhlášku č. 201/2010 Sb., tak, aby umožňovala dostatečně identifikovat zdroje úrazu.

Další pomocné proměnné, z nichž se dá vyčíst průběh a důvod úrazu, jsou pak další proměnné „Činnost“ a „Zaměstnání“ zraněného (CZ-ISCO). Činnost obsahuje 2 úrovně a je dostatečně přesná, avšak zařazení je obdobné jako u zdroje úrazu, a to především na 1. úroveň. Jedná se o národní klasifikaci, která se do systému ESAW nepřevádí a mohla by proto být zadávána přesně s využitím obou úrovní. Zaměstnání zraněného je zadáváno na 5 úrovní a je kvalitní.

Pro účel posouzení kvality výstupů na zadané téma postačí zpracování posledního roku, tedy aktuálních dat (2019). Na základě dosavadních zkušeností lze předpokládat, že roky předchozí poskytnou výsledky obdobné, neboť četnost a počty pracovních úrazů s pracovní neschopností v posledních letech v České republice klesají.

Závažné pracovní úrazy

Z analyzovaných pracovních úrazů bylo vybráno několik případů závažných úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů) u kterých je dále uveden upravený popis úrazového děje. Vybráno bylo 13 charakteristických případů. Ve většině případů se jednalo o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, jednání bez oprávnění, proti zákazu, odstranění bezpečnostních prvků (kryt, vypínač). Věk zraněných pracovníků se pohyboval od 22 do 63 let, průměrný věk byl 43 let a medián byl 36 let. Medián ze všech pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny činil v České republice v roce 2019 42 let. Úrazy tak byly postiženi především mladší pracovníci.

Případ č. 1

V rozporu s pracovním postupem prováděl pracovník čištění samosběracího vozu za chodu. Pracovník byl následně zachycen řetězem posuvu a došlo k amputaci nohy.

Případ č. 2

Při obsluze plnícího přístroje linky na sladké pečivo přitlačovala pracovnice za chodu stroje otvorem v krytu násypky náplň směrem k vytlačovacím pístům. Následně došlo ke kontaktu pracovnice s pohybujícími se částmi zařízení (písty) a amputaci článků prstů pravé horní končetiny.

Případ č. 3

Pracovník obsluhoval linku na výrobu FIX desek. Během práce došlo k zachycení ruky pracovníka válcem a následně ke zlomenině předloktí levé ruky a zhmoždění svalů.

Případ č. 4

Při obsluze dělící linky na plech nepostupoval pracovník dle pracovního postupu a zakázaným způsobem manipuloval s okrajovou částí plechu (odpad). Tento plechový pásek se pracovníkovi následně omotal kolem nohy a pořezal jej v oblasti kotníku.

Případ č. 5

Pracovník prováděl v rozporu s pracovním postupem za provozu čištění pracovních válců kartonážní výrobní linky pomocí textilní utěrky, přičemž došlo k zachycení utěrky válci a vtažení pravé ruky pracovníka mezi válce výrobní linky a k následnému rozdrcení prstů pracovníka (otevřené zlomeniny).

Případ č. 6

Pracovník uklízel pod páskovacím strojem za chodu linky. Při tom se sehnul do pracovního prostoru stroje. Před započetím prací si pracovník tuto linku nezastavil. Došlo tak ke kontaktu s pohyblivým rámem stroje a ke zlomeninám v oblasti hlavy.

Případ č. 7

Na třídící linku byly špatně vykládány dlaždice, čehož si všimla obsluha linky (postižený pracovník) a linku na svém pracovišti zastavila. V okamžiku, kdy byla linka zastavena, zastavil se i stroj, který vykládá dlaždice na dopravník. Tento stroj však nebyl pracovníkem před jeho vstupem do pracovního prostoru tohoto stroje řádně zastaven. Postižený pracovník mezitím rovnal dlaždice na paletě. Přitom došlo k nečekanému spuštění přísavné desky stroje (dojížděl cyklus), který vykládá dlaždice na dopravník. Deska se přesunula nad postiženého pracovníka a přimáčkla jej předkloněného přes okraj kovové palety. Následkem byla zlomenina žeber a lopatky a tržná rána na hlavě.

Případ č. 8

V rozporu s pracovním postupem prováděl postižený pracovník čištění válce linky na stříhání plechů brusným papírem při zapnutém stroji. Pohybující válce zachytily pracovníkovi rukavici a došlo ke vtažení ruky mezi válce a ke zranění – zlomeninám prstů. Současně s tím bylo zjištěno, že na stroji byly u bezpečnostního krytu demontovány koncové spínače, které mají bránit tomu, aby mohl být během čištění stroj zapnutý.

Případ č. 9

V rozporu s pracovním postupem vstoupil pracovník z nezjištěných důvodů do pracovního prostoru výrobní linky. Následkem toho utrpěl pracovník mnohačetná poranění hlavy.

Případ č. 10

Při seřizování lisu pracovník nedopatřením sešlápl šlapku lisu a ten mu následně rozdrtil dlaň ruky.

Případ č. 11

V rozporu s pracovním postupem vstoupil pracovník za provozu na automatický lis, kde chtěl povytáhnout vázací drát a následně ho navázat. Po zatažení drátu mu byla zachycena jehla na vytažení drátu i s rukou, kterou již nedokázal vrátit zpět, a následně byla ruka namotána na vázací zařízení.

Případ č. 12

Na sítotiskovém automatu došlo k samovznícení archů v sušícím tunelu automatu. Při vytahování zaseklého archu došlo ke vznícení archů a vzplanutí pracovního oděvu přítomného pracovníka, a to na lýtku pravé dolní končetiny.

Případ č. 13

V rozporu s pracovním postupem manipuloval za provozu pracovník s chybně spojenými kartony zaseklými v automatickém nakladači. Pracovník se rukou opřel o stroj a druhou rukou rovnal karton v nakladači. Čidlo stroje zaznamenalo, že materiál je před válci, došlo ke spuštění podávacích válců a levá ruka pracovníka byla zachycena těmito podávacími válci.

Smrtelné pracovní úrazy

V roce 2019 došlo ke třem případům smrtelných pracovních úrazů, během kterých pracovník:

• seřizoval výtah, po dokončení práce, kdy byl výtah již ve funkčním režimu, se pracovník ještě pohyboval v šachtě, následně byl zasažen protizávažím do hlavy;
• stál na pohyblivé plošině hydraulických nůžek na protlačovacím lisu a seřizoval chod nůžek. Plošina se dala do pohybu a pracovník byl přimáčknut ke konstrukci stroje;
• obsluhoval paletovací linku. Z balíku spadlo několik prken, pracovník je chtěl vrátit. Vstoupil proto na paletovací stůl a to za chodu linky. Paletovací stůl se dal následně do pohybu vzhůru a pracovník jím byl přimáčknut ke stropu.

Pracovní úrazy spojené s roboty v Jižní Koreji

Jižní Korea je jedním ze států, který klade velký důraz na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. V roce 2019 bylo hlášeno 109 242 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 4 dny (celkový počet pojištěnců je 18 725 160). Oproti tomu v České republice bylo hlášeno 44 552 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (na 4 732 889 pojištěnců). Nehodovost v Koreji v roce 2019 byla na hodnotě 0,58 % (na 100 pojištěnců), v ČR byla tato hodnota skoro dvojnásobná, její hodnota dosahovala 0,94 %. [9]

Jižní Korea je zároveň státem, který disponuje největším počtem robotů na počet zaměstnanců (710 robotů na 10 000 zaměstnanců). Podle statistik o úrazech obsluhy robotů v letech 2009 až 2019 bylo v Koreji hlášeno 369 případů nehod souvisejících s robotem. Dle zpráv o průmyslových nehodách ministerstva zaměstnanosti a práce v Koreji (MOEL) se počet nehod spojených s roboty pohyboval od 27 do 49 případů ročně. To je více než dvojnásobek podobných nehod než v jiných zemí OECD. Příčinami a rozborem těchto nehod se zabývala Korejská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví (KOSHA). [10]

K více než 95% nehodám došlo ve výrobních podnicích, zatímco zbývajících 14 bylo hlášeno ze službách a stavebnictví.  Primární důvod vysokého procenta nehodových případů ve zpracovatelském průmyslu odpovídá statistickému faktu, že výrobní podniky využívají 89 % robotů ve srovnání s 11 % využívaných v jiných odvětví. [10]

Obr. 5: Počet nehod v Korejské republice způsobených roboty v letech 2009-2019 [10].

Korejská agentura se zabývala i typy nehod. V 88 % se jednalo o „uvíznutí“, „chycení“ nebo „drcení“ (v 52 %) nebo o „kolizi“ nebo „dopad“ (v 36 %). K prvnímu typu nehod („uvíznutí“, „chycení“ nebo „drcení“) došlo, když část těla uvízla buď mezi pevnou konstrukcí a rameny robota, nebo mezi pevnými a pohyblivými částmi. K nehodám také docházelo, když byla část těla obsluhy umístěna mezi více než dvě pohyblivé části průmyslových robotů. V případech „kolize“ nebo „dopadu“ se většina z nich týkala nezodpovědného přístupu pracovníků k robot nebo náhlé spuštění robota při těsné práci v blízkosti strojních zařízení. [10]

Dalšími typy nehod byl „pád“ z výšky během údržby a „zasažení“ nebo „zasažení létajícím předmětem“ způsobené oddělením dílů robota nebo pádu nářadí. Zbývající typy zahrnují nehody způsobené „uklouznutím“, „zakopnutím“, „amputací“ a „popálením“. V původní statistice zahrnující roky 2011-2015 bylo „zasažení“ nebo „zasažení létajícím předmětem“ třetím nejčastějším typem nehody. [10]

Obr. 6: Typy nehod způsobených roboty v Korejské republice v letech 2009-2019 [10].

Počet nehod, ke kterým došlo při údržbě, je srovnatelný s těmi, které se staly při práci v blízkosti robota, protože zabírá 43 % z 369 případů. Ve zbývajících případech nehod k 11 % případů došlo při instalaci nebo přípravě robota. Většina nehod souvisejících s robotem je spojené s provozem a údržbou robota. [10]

Obr. 7: Činnosti prováděné při nehodách způsobených roboty v Korejské republice v letech 2009-2019 [10].

Mezi nejvíce zraňované části těla patři ruce a prsty, k jejichž zranění došlo ve 113 případech (31 %), následovala hlava/obličej a krk/rameno/hrudník, celkem 90 případů (24 %) a 83 případů (22 %). Mezi často zraněné části těla patří také břicho a záda, nohy a paže. [10]

Obr. 8: Nejčastěji zraňované části těla roboty v Korejské republice v letech 2009-2019 [10].

V roce 2019 bylo hlášeno pouze 17 případů pracovních úrazů souvisejících s robotem. Z celkového počtu pracovních úrazů tvořily úrazy způsobené robotem 0,016 %, což je skoro zanedbatelná hodnota. Z těchto hodnot vyplývá, že pokud jsou dobře nastavená bezpečnostní opatření, není práce člověka s robotem nebezpečná. Tento závěr lze předpokládat i v případě České republiky, kdy je jedním z největších problémů špatně odhadnuté riziko.

Závěr

Vedle některých dalších témat, jako je např. vliv pandemie nemoci COVID-19 na ekonomiku, genderová politika a stárnutí obyvatel, řeší vyspělé země světa včetně České republiky aktuálně i otázku nárůstu nových technologií a jejich uplatňování na pracovišti a s nimi spojených nových (a nově vznikajících) rizik pro BOZP.

Nově vznikající rizika jsou vyvolávána novými pracovními situacemi, které vznikají při uplatňování nových technologií v praxi a které přinášejí z hlediska ochrany života a zdraví pro pracovníky i zaměstnavatele nové výzvy vyžadující implementaci politických, administrativních a technických přístupů umožňující dosažení požadované (vysoké) úrovně BOZP.

Počet pracovních úrazů se od roku 2000 snižuje. Úrazy, které mohou souviset s novými technologiemi, resp. s Průmyslem 4.0, v současné době (2019) představují v ČR kolem 0,5 % všech úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Do budoucna se tato hodnota bude dozajista zvyšovat, a to právě s ohledem na navyšující se počet pracovníků v těchto oborech. Celková pracovní úrazovost by se však měla snižovat.

Je ještě potřeba doplnit, že s ohledem na to, že nejčastější příčinou pracovních úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, které v roce 2019 zapříčinilo 81 % pracovních úrazů, je zřejmé, že určitá míra pracovních úrazů je a bude trvalým průvodním jevem práce. Nepříznivě se však vyvíjí průměrná doba trvání pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu. Ta se naopak v roce 2019 oproti roku 2000 prodloužila o cca 1/3 (38 %), ze 41 kalendářního dne na 55 kalendářních dnů. Delší dobu rekonvalescence lze pozorovat i u  nemocí souvisejícím s psychickým zdravím. [5] [6]

Na příkladu analýzy pracovních úrazů způsobených robotem z Jižní Koreji je patrné, že práce člověka s robotem představuje určitá rizika, avšak s dostatečnou analýzou rizik a správně nastavenými bezpečnostními pravidly se riziko snižuje na minimum.

Porovnání českých dat s daty ostatních států EU nebylo možné provést z důvodu nedostatečné kvality dat, kdy nebyly k dispozici potřebné údaje, a autoři nebyli schopni identifikovat takové úrazy, které by s průmyslem 4.0 v EU mohly souviset. Lze však předpokládat, že v EU bude obdobný trend, jaký je zaznamenán v České republice.

Dedikace

©2021

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu 01-2020-VÚBP Chytré pracoviště pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2020–2021.

Literatura

1. Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019: rozšiřující a doplňující analytická studie. BOZPinfo.cz [online]. VÚBP, 13. 07. 2020 [cit. 2021-09-09].

2. Průřezová statistika pracovní úrazovosti za období 2002-2019. Státní úřad inspekce práce, 2020.

3. VÍT, M. Co je nového v hygieně práce a pracovním lékařství [online]. Praha: SZÚ, 2016 [cit. 2021-09-09]. 33 s.

4. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

5. Dopady Průmyslu 4.0 na trh práce v ČR [online]. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, Národní vzdělávací fond, 2017 [cit. 2021-09-09].

6. WISSEKIRCHEN, G. [et al.]. Artificial intelligence and robotics and their impact on the workplace [online]. IBA Global Employment Institute, 2017.

7. Accidents at work statistics. Eurostat: Statistics Explained [online]. 2020 [cit. 2021-8-6]. Dostupné z: www.ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Accidents_at_work_statistics#Accidents_2010_to_2018.

8. EUROSTAT. Accidents at work by sex, age, severity, NACE Rev. 2 activity and material agent of contact mode injury [online] [cit. 2021-8-9]. Dostupné z: www.ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/HSW_PH3_09__custom_1204227/default/table?lang=en.

9. KOSHA. Annual report. 2019.

10.  LEE, Kangdon; SHIN, Jaeho; LIM, Jae-Yong. Critical hazard factors in the risk assessments of industrial robots: causal analysis and case studies. Safety and Health at Work [online]. 22 July 2021 [cit. 2021-08-06]. Dostupné z: www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2093791121000639/pdfft?md5=b3a282907ff7fb8afa41c9a92afc536b&pid=1-s2.0-S2093791121000639-main.pdf. ISSN 2093-7911.

Vzorová citace

SENČÍK, Josef; VESELÁ, Kateřina; MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost spojená s Průmyslem 4.0. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2021, roč. 14, č. 2. ISSN 1803-3687.

[1] u následujících států v Evropské statistice pracovních úrazů nejsou v k dispozici data o úrazovosti - Belgie, Dánsko, Německo, Malta, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Velká Británie

[2] V českém jazyce se termín robot používá jednak pro stroje podobné člověku (rod mužský životný), jednak pro stroje nepodobající se člověku (rod mužský životný i neživotný). V předloženém textu se s termínem robot pracuje v obou variantách. Z tohoto důvodu se používá takové skloňování, které odpovídá oběma možným variantám. [13]