Výzkum nástrojů spolehlivosti a optimalizace činnosti lidského činitele v citlivých pracovních systémech: záměr autonomního projektu

Úvod

Poznámka: V textu se jako první volba používá dosud všeobecně užívaná terminologie z oblasti lidského činitele v procesní bezpečnosti. Mimo to je dále terminologii věnována zvláštní poznámka vzhledem k vlivu normy ČSN EN 62508.

Z hlediska bezpečnosti pracovních systémů představuje člověk nejméně spolehlivý a zároveň nejvíce zranitelný článek. Řešený projekt je zaměřen na vybrané (pracovní) systémy, které obecně zahrnují stroje (zařízení), člověka a sociální a fyzické prostředí, mimo to se však vyznačují dalšími specifickými podmínkami. Jejich vlivem může chybování lidského činitele za probíhající interakce člověk-stroj vést k závažným následkům na zdraví a životech lidí, majetku a životním prostředí. Pro účely projektu bylo pro takové případy zvoleno označení citlivé pracovní systémy. Jejich typické příklady lze nalézt v prostředí železničního provozu a dopravy vůbec, ale také např. v průmyslových odvětvích, v nichž je nakládáno s nebezpečnými chemickými látkami.

Dalším specifikem těchto pracovních systémů je, že z právně-bezpečnostního hlediska zpravidla představují hraniční oblast působnosti několika legislativních okruhů. Jde zejména o legislativu týkající se prevence závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a směsmi (viz zákon o prevenci závažných havárií [1]), bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP; viz zejména zákoník práce [2]) a také o další specializované právní či jiné odborné předpisy (např. pro nakládání s výbušninami [3], přepravu nebezpečných látek resp. věcí [4], [5], apod.), včetně navazujících podzákonných předpisů. Jak ukazuje např. německá studie [6], zaměřená na počáteční manipulaci při silniční přepravě nebezpečných látek resp. věcí, může být takové „rozhraní“ legislativní působnosti zdrojem řady nejasností a nejednoznačností při pracovním chování osob provádějících příslušné činnosti. Základní přehled možných důsledků lidského selhání v pracovních systémech z hlediska vybraných účelů činnosti ukazuje Tabulka 1:

Účel činnosti systému	Událost	Ohrožené osoby (zpravidla)	Hlavní vztažná legislativa[1]
a) Běžné průmyslové činnosti	Incident v rámci porušení BOZP[2]	Zúčastnění pracovníci obsluhy či údržby	Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
b) Výroba, zpracování nebo skladování nebezpečných chemických látek	Požár, výbuch nebo únik s toxickým působením na okolí – rozsah závažné havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi	Zúčastnění pracovníci obsluhy či údržby, širší okruh osob, příp. včetně nezúčastněné veřejnosti	Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
c) Nakládání s výbušninami	Výbuch, požár – závažná havárie (viz b), nebo jiná mimořádná událost při nakládání s výbušninami	Zúčastnění pracovníci obsluhy či údržby, širší okruh osob, příp. včetně nezúčastněné veřejnosti	Zákon č. 224/2015 Sb. (viz b), zákon č. 61/1988  Sb., část o výbušninách
d) Jaderná energetika a průmysl	Jaderná havárie	Zúčastnění pracovníci obsluhy či údržby, širší okruh osob, příp. včetně nezúčastněné veřejnosti	Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon
e) Doprava nebezpečných věcí po veřejných pozemních komunikacích	Požár, výbuch nebo únik s toxickým působením na okolí	Zúčastnění pracovníci obsluhy, širší okruh osob, příp. včetně nezúčastněné veřejnosti	Mezinárodní dohoda ADR; zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
f) Doprava nebezpečných věcí po železničních drahách	Požár, výbuch nebo únik s toxickým působením na okolí	Zúčastnění pracovníci obsluhy, příp. širší okruh osob včetně nezúčastněné veřejnosti	Mezinárodní dohoda RID; zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
g) Hromadná přeprava osob	Silniční nebo železniční nehoda	Zúčastnění pracovníci obsluhy, zúčastněná příp. nezúčastněná veřejnost	Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách

Tabulka 1: Příklady možného ohrožení osob v důsledku nedostatků v bezporuchové činnosti systému (různé obory).

Účel a rozsah řešení projektu

V rámci výzkumu nástrojů umožňujících hodnocení spolehlivosti a optimalizaci vlivu lidského činitele v citlivých pracovních systémech se teoretická část projektu zabývá formulováním východisek a metodických přístupů řešení. Na tomto základě jsou v praktické části projektu řešeny tři příklady vybraných činností v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami, které jsou v podmínkách ČR běžně provozovány v sektoru chemického průmyslu a železniční dopravy, a pro něž je typický významný ohrožující potenciál vůči okolí. Z přehledu průmyslových citlivých pracovních systémů podle Tabulky 1 byly k tomuto řešení vybrány následující konkrétní systémy resp. činnosti:

• čerpání kapalných nebezpečných chemických látek nebo přepouštění plynů v rámci manipulačních operací během jejich skladování (viz Tabulka 1, bod b),
• vybrané skladové a výrobní operace při nakládání s výbušninami (skladování a výroba výbušnin a výbušných předmětů; viz Tabulka 1, bod c),
• železniční přeprava nebezpečných chemických látek na průmyslových dráhách (definice závodních vleček dle zákona o prevenci závažných havárií; viz Tabulka 1, bod f).

Účelem projektu je pro vybrané pracovní pozice navrhnout nastavení vhodných postupů posouzení spolehlivosti lidského činitele, s následnou optimalizací jeho uplatnění v rámci citlivých pracovních systémů a činností, včetně zahrnutí vlivu psychosociálních rizik. V konečném důsledku jde o podporu prevence vzniku nežádoucích (ohrožujících) událostí vyvolaných na základě selhání spolehlivosti lidského činitele. U citlivých pracovních systémů může tato situace vést k závažným následkům na zdraví nebo životech osob, majetku a na životním prostředí. Vlastní problematika rozsahu příp. pravděpodobnosti těchto následků však již není součástí řešení.

Řešení projektu je tedy určeno cílové skupině zaměstnavatelů s vybranými citlivými pracovními systémy, resp. vybranými pracovními pozicemi, a zahrnuje:

• prověření a interpretaci metod posouzení spolehlivosti lidského činitele, s důrazem na identifikaci příčin vzniku lidského selhání, včetně vzniku a působení psychosociálních rizik,
• zlepšení informovanosti o řešené problematice v souvislosti s požadavky kultury bezpečnosti,
• zpracování odpovídajících metodických materiálů pro podporu aplikace vhodných postupů posouzení spolehlivosti lidského činitele, včetně poučení vyplývajícího z příslušných nežádoucích událostí.

Zároveň se předpokládá, že uvedené řešení především

• přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu citlivých pracovních systémů,
• napomůže při plnění zákonných povinností zaměstnavatelů v oblasti vyhledávání a hodnocení rizik,
• bude využitelné jako podklad pro koncepční materiál pro potřeby orgánů státní správy a Rady vlády pro BOZP,
• přispěje k posílení znalostní základny a zvýšení informovanosti o dané problematice ze strany příslušných orgánů státní správy i zaměstnavatelů.

Vazby projektu na další činnost řešitelského pracoviště

Řešený projekt bezprostředně navazuje na projekt institucionální podpory Specifikace požadavků zákona o prevenci závažných havárií v oblasti výroby a skladování výbušnin, střeliva, munice a pyrotechnických výrobků (9151-03-2020-VÚBP). Aktuální řešení zčásti představuje prohloubení výzkumu bezpečnostní problematiky výbušnin směrem ke konkrétním otázkám vlivu lidského činitele na citlivé pracovní systémy (resp. vybrané pracovní pozice) v této oblasti.

Zčásti je řešený projekt provázán i s projektem Výzkum potřeb a nového přístupu k analýze a hodnocení rizik průmyslových havárií a systémům řízení bezpečnosti jako nástroje zvýšení bezpečnosti v podnicích s vysokým rizikovým potenciálem (TB010MZP059), ale na další výzkum spolehlivosti lidského činitele se zaměřuje v širším kontextu.

Ze starších výzkumných úkolů se aktuálně řešené problematice věnovaly i některé dílčí úkoly HA51/99 Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v České republice.

Metodický přístup k řešení

První rok řešení projektu (2022) je věnován rešerši relevantních informačních zdrojů a následné formulaci východisek a metodických přístupů řešení, s ohledem na specifika uplatnění lidského činitele v citlivých pracovních systémech, včetně zohlednění vlivu psychosociálních rizik. Vedle obecného popisu pracovních systémů, aspektů spolehlivosti lidského činitele, navazující problematiky systému řízení bezpečnosti a kultury bezpečnosti (včetně aktuálního legislativního rámce), se tato teoretická část projektu zabývá zmapováním a výběrem optimálních metod analýzy spolehlivosti lidského činitele.

V následujícím roce (2023) se v několika vybraných podnicích na určených pracovních pozicích, na nichž probíhá nakládání s nebezpečnými látkami, předpokládá provedení terénního šetření, za současné volby a aplikace vhodných metod analýzy, s navazujícím ověřením a interpretací výsledků.

Ve třetím roce řešení projektu (2024) bude probíhat zpracování výsledků analýz, jejich interpretace a zobecnění v podobě návrhů příslušných metodických materiálů, při respektování zpětných vazeb od zástupců vybraných provozovatelů, zástupců státní správy, expertů v oboru výbušných látek a dalších sledovaných nebezpečných látek; k tomuto účelu bude uspořádán workshop.

V souvislost se současným stavem řešení projektu je v následujících kapitolách připomenuto několik otázek, které je nezbytné si v mezích výše uvedeného základního metodického rámce ujasnit.

Otázka terminologie

Volba vhodné terminologie používané v řešeném projektu zdaleka nepředstavuje formální záležitost. Naopak, jde o pevnou kostru zavedených pojmů a vymezených logických vazeb mezi nimi, která z hlediska projektu drží pohromadě celý použitý způsob řešení. Problematika řešená projektem má výrazně mezioborový charakter; zahrnuje jak kognitivní a psychosociální stránku spojenou se spolehlivostí lidského činitele v případě vybraných pracovních činností, tak do jisté míry i jejich bezpečnostně-technickou stránku, dále oblast jejich organizace, řízení a kontroly. Z této různorodosti vyplývá poměrná nejednoznačnost, variantnost či vzájemná nekonzistentnost existujících termínů (včetně příp. problémů korektního překladu, zpravidla z angličtiny) poskytovaných obvyklými zdroji (odborné publikace včetně zahraničních, legislativa nebo nelegislativní odborné předpisy, zejména platné technické normy), které navíc pocházejí z několika tematicky odlišných a specializovaných oblastí. Pro potřeby projektu byla proto zavedena jednoznačně vymezená terminologie, ať už přímo převzatá z původních zdrojů, nebo vzniklá na základě účelné úpravy existujících variant. Přitom jako hlavní vodítko jak pro celkový metodický přístup k řešení, tak pro související a potřebnou terminologii, byla použita norma zaměřená na lidská hlediska spolehlivosti [7].

Jako příklad lze uvést dosud používaný termín „spolehlivost lidského činitele“, v angličtině „human reliability“. Norma ČSN EN 62508 [7] uvádí pro tuto „spolehlivost“ anglický ekvivalent „dependability“, zároveň však i termíny „analýza bezporuchovosti lidské činnosti“ a „bezchybná činnost člověka“. V národní poznámce pak dále uvádí: … pojem „bezporuchovosti lidské činnosti“ navazuje na zavedenou terminologii v oboru spolehlivosti, kde je termín „reliability“ definován jako bezporuchovost. V literatuře se však často vyskytuje pro překlad termínu „human reliability“ český ekvivalent „bezchybná činnost člověka“. Pro potřeby projektu z toho vyplývá, že je třeba termíny uvádět tak, aby byly v souladu s normou, ale aby byla zachována srozumitelnost a vazba z pohledu dosud používané terminologické praxe.

Návaznost na systém prevence závažných havárií

Ačkoli přístup zákona o prevenci závažných havárií [1] pokrývá problematiku řešenou projektem pouze zčásti, je třeba vzít v úvahu především následující skutečnosti: Prováděcí vyhláška č. 227/2015 Sb. [8] v příloze č. 1 Způsob provedení posouzení rizik (srov. požadavek § 9 odst. 2 zákona) závažné havárie a jeho rozsah v rámci 2. kapitoly Analýza rizik v podkapitole 2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele uvádí čtyři konkrétní části (viz níže).

Přestože je tedy vyhláškou [8] otázka lidského činitele široce akcentována, příslušná metodická podpora pro její řešení nebyla po implementaci zákona uspokojivě realizována: V doporučené Metodice [9] se pro analýzu úkolů a činností vykonávaných na kritických pracovních pozicích uvádí metoda HTA[3] nebo rozšířená metoda HAZOP. V Doplňku [10] k Metodice [9] je pak uvedeno, že pro posouzení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele při výkonu stanovených pracovních činností je určen samostatný metodický pokyn MŽP. Ten však nebyl připraven a vydán. Důsledkem je, že řada provozovatelů a analytiků používá buď dříve vydaný metodický pokyn pro tuto oblast v rámci předchozího a již neplatného zákona o prevenci závažných havárií [4] č. 59/2006 Sb. [11], nebo postupují dle svého uvážení. Předkládané výsledky proto bývají velmi různorodé a v řadě případů se do značné míry pohybují pouze v obecné rovině.

Z tohoto důvodu je jedním z předpokládaných výstupů řešeného projektu (jak již bylo uvedeno) také vypracování nového metodického pokynu/materiálu pro analýzu spolehlivosti lidského činitele dle požadavků zákona o prevenci závažných havárií [1]. Kromě doporučení postupu pro zpracovávání příslušné studie uvede tento dokument i příklady pro typické zájmové systémy, s cílem snížení různorodosti ve zpracování prováděných analýz. Dílčím úkolem projektu proto bude i vyřešit metodické otázky týkající se výše uvedených požadavků vyhlášky [8] na posouzení vlivu lidského činitele (viz podkapitola 2.5 vyhlášky), jako zejména:

• nakolik (a zda vůbec) zahrnovat do identifikace kritických pracovních pozic také pozice z vrcholového managementu provozovatele, jejichž případnou špatnou úroveň řízení rizika promítne analytik až do možného chybného výkonu na zájmovém pracovišti;
• v rámci Analýzy úkolů a činnosti vykonávaných zaměstnanci na kritických pracovních pozicích dosáhnout identifikace potenciálních chyb a jejich zdrojů pro každý identifikovaný krok, včetně dílčích kroků požadovaného úkolu nebo činnosti. Měly by se přitom identifikovat i faktory, které ovlivňují výkonnost člověka a systému. Tato činnost může mít povahu analýzy kvalitativní, příp. i kvantitativní, pokud se provede odhad pravděpodobnosti chyb;
• při následném zjišťování příčin selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možných důsledků tohoto selhání by nemělo zůstat pouze v obecné rovině u použití generických seznamů příčin. Zjišťování příčin a možných důsledků by se mělo provádět systematicky pro daný úkol nebo činnost u vybraného zdroje rizika do podrobné analýzy rizik.
• Poslední část Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele, by měla vycházet ze zjištění předchozích částí studie a neměla by být formální ve smyslu „vše je dobré, ještě se nám nic nestalo“. Předpokladem je, že kromě technických opatření je věnována pozornost i organizačním opatřením, a také osobnostním determinantům spolehlivosti lidského činitele na příslušných kritických pracovních pozicích (srov. též kap. Psychosociální rizika níže).

Kritérium kultury bezpečnosti

Je otázkou, nakolik konkrétní metody analýzy spolehlivosti lidského činitele zviditelňují i hledisko kultury bezpečnosti. Tento pojem se poprvé objevil v roce 1986 v reakci na havárii v Černobylu. Od té doby se pohled na ni stále formuje a vyvíjí, takže různých definic je i po desetiletích výzkumů velké množství. Na jedné straně je zřejmé, že vědci a bezpečnostní experti se dosud neshodli na jednotném konceptu či modelu kultury bezpečnosti [12]. Na straně druhé o ní všeobecně panuje jakási „přirozená shoda“, že je důležitým aspektem spolehlivosti lidského činitele.

Důvodem je skutečnost, že jako jedna z kategorií kořenových příčin je uváděno i klima v pracovním systému, které je v podstatě dáno kulturou bezpečnosti a jejím rozvojem v rámci širších podmínek podnikové kultury [13], [14]. Zohlednění kultury bezpečnosti bude proto důležitým kritériem pro výběr metod analýzy spolehlivosti lidského činitele k řešení projektu. Z tohoto důvodu lze zdůraznit pozornost věnovanou z hlediska kultury bezpečnosti zejména uplatnění následujících požadavků [15]:

• dodržování bezpečnostních pravidel a postupů,
• odpovědnost řídících pracovníků,
• systémy hlášení o chodu pracoviště,
• audity pracoviště,
• komunikace se zaměstnanci,
• proaktivní přístup k řešení rizik,
• péče o bezpečné pracoviště,
• komunikace o bezpečnosti,
• a školení zaměstnanců.

Psychosociální rizika

V rámci činnosti pracovního systému mohou výrazně působit různé psychologické faktory, pro něž se vžilo běžné označení psychosociální rizika. Tento pojem byl z tradičních důvodů zachován i v rámci řešeného projektu, přestože z hlediska fyzikálního významu se o riziko v pravém smyslu nejedná; srov. např. definice rizika dle zákona o prevenci závažných havárií [1], resp. [16], [17].

Vzhledem ke způsobu, jakým se psychosociální rizika uplatňují v pracovních systémech zahrnujících vliv lidského činitele, je lze v souladu s přístupem normy [7] zařadit mezi vnitřní a vnější faktory utvářející výkonnost (performance shaping factors); viz obr. 1. Fakticky tedy jde o jistou součást charakteristik vnějšího prostředí, úkolu a lidí, které utvářejí individuální výkonnost.

Ačkoli psychosociální rizika představují ve výzkumné praxi týkající se uvedených pracovních systémů poměrně významné a frekventované téma, s ohledem na výše popsané terminologické problémy se nakonec ukázalo jako nezbytné stanovení jejich účelové definice pro aktuální potřeby projektu. Její návrh zní: Psychosociální rizika (faktory) představují zátěžově působící vnitřní i vnější faktory utvářející výkonnost, pokud spočívají na psychosociálních vztazích na pracovišti příp. i mimo něj.

Obr. 1: Faktory utvářející výkonnost [7].

Systematikou psychosociálních rizik se zabývá dokument Mezinárodní zdravotnické organizace WHO [18] rozlišující 10 skupin těchto faktorů. Jejich popisy jsou formulovány jako opatření ze strany zaměstnavatele a zároveň i jako odpovídající přístupy samotných pracovníků, které by měly směřovat k minimalizaci vzniku psychosociálních rizik. Z domácích zdrojů lze připomenout studii [19]. Podrobnější popis psychosociálních rizik a jejich působení je součástí řešení projektu.

Závěr

Jako hlavní výsledek řešeného projektu je na základě výše uvedeného metodického přístupu předpokládáno zpracování následujících dokumentů:

• Metodický materiál pro analýzu spolehlivosti lidského činitele,
• Metodický materiál pro řízení lidského činitele,
• Materiál pro audit/inspekci položek týkajících se lidského činitele,
• Podklady pro koncepční materiál pro orgány státní správy.

Výsledné materiály budou k dispozici zaměstnavatelům, v jejichž podnicích existují vybrané citlivé pracovní systémy související s nebezpečnými chemickými látkami, subjektům zapojeným do systému prevence závažných havárií a dalším zájemcům o tuto oblast.

Dedikace

©2022

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu 04-S4-2022-VUBP Výzkum nástrojů spolehlivosti a optimalizace činnosti lidského činitele v citlivých pracovních systémech, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2022–2024.

Literatura

[1] ČESKO. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 93, s. 2762-2801. Dostupný z: www.aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=224/2015&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. ISSN 1211-1244.

[2] ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 84, s. 3146-3241. ISSN 1211-1244. Dostupné z: www.aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=224/2015&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. ISSN 1211-1244.

[3] ČESKO. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů Česká republika. 1998, částka 10. Dostupné z: www.aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=61/1988&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. ISSN 1211-1244.

[4] Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (Accord européen relatif au transport international des marchandises Dangereuses par Route – ADR). In: Sbírka mezinárodních smluv. 2021, částka 5, č. 7.

[5] Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (Règlement concernant le transport international ferroviaire des marchandises dangereuses – RID). In: Sbírka mezinárodních smluv. 2017, č. 20.

[6] KIRSCHBAUM T. Human Factors im Explosionsschutz an der Schnittstelle zwischen Gefahrgut- und Arbeitsschutzrecht. Betriebliche Prävention. 2014, Nr. 4.

[7] ČSN EN 62508 (010681). Návod pro lidská hlediska spolehlivosti. CENELEC, 2011.

[8] ČESKO. Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 94, s. 2842-2871. Dostupný z: www.aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=227/2015&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.

[9] Metodika přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2016, roč. 9, speciální č. Prevence závažných havárií. ISSN 1803-3687.

[10] Doplňky k Metodice přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2016, roč. 9, speciální č. Prevence závažných havárií. ISSN 1803-3687.

[11] ČESKO. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2006, částka 25, s. 842-869. Dostupný také z: www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-59. ISSN 1211-1244.

[12] BERGER, F.; SLOVÁČKOVÁ, I. Safety culture as an Essential Part of Prevention of Major Accidents: the Situation within Companies Falling under the Seveso III Directive in the Czech Republic. Chemical Engineering Transactions. 2022, vol. 90, s. 691-696. ISSN 2283-9216.

[13] WELLS, G. Major Hazards and their Management. Institution of Chemical Engineers. 1997. 305 s. ISBN 0-85295-368-2.

[14] MICHALÍK, D. Kultura a komunikace v podnikovém prostředí. 1. vyd. VÚBP: Praha, 2010. 109 s. ISBN 978-80-86973-32-6.

[15] PROCHÁZKOVÁ, D. Lidský faktor a kultura bezpečnosti. In: Recenzovaný zborník zo IV. medzinárodnej vedeckej konferencie „Motivation – Education – Trust – Environment – Safety 2019“. Žilina: Strix et SSŽP, 2019. S. 101-111. ISBN 978-80-89753-32-1.

[16] ERICSON, A. C. Hazard Analysis Techniques for System Safety. New Jersey: John Wiley and sons, 2005.

[17] Bezpečnostní strategie České republiky 2003. Praha: MZV ČR, 2004.

[18] Guidance on the European Framework for Psychosocial Risk Management. WHO, 2008.

[19] JANOŠOVÁ, Kateřina; KOŽENÁ, Ludmila; LIPŠOVÁ, Vladimíra. Psychosociální rizika při práci XII. Bezpečnost a hygiena práce. 2016, č. 2, s. 30-32.

Vzorová citace

DOSOUDIL, Tomáš …[et al.]. Výzkum nástrojů spolehlivosti a optimalizace činnosti lidského činitele v citlivých pracovních systémech: záměr autonomního projektu. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2022, roč. 15, č. 3-4. ISSN 1803-3687.

[1] Včetně navazujících podzákonných předpisů.

[2] Problematika BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) je mimo to z dílčích specializovaných hledisek řešena i v rámci některých dalších zákonů či podzákonných předpisů.

[3] Viz též informace na webové stránce OPPZH.

[4] V rámci metodické podpory na webových stránkách MŽP a VÚBP – OPPZH pochopitelně již není uveden.

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek

lidské selhání=stitek

lidský činitel=stitek

spolehlivost lidského činitele=stitek